Největší mýty o pivu: Označení „desítka“ nesouvisí s obsahem alkoholu

Jsme národ pivařů, to už nám asi nikdo nevezme. To ale neznamená, že když si zajdeme na „jedno“, víme o svém oblíbeném nápoji opravdu všechno.
I tohle je jeden z důvodů, proč strávit dovolenou v Česku
I tohle je jeden z důvodů, proč strávit dovolenou v Česku
istockphoto.com/etienne voss

1) Čím tmavší barva, tím „hustší“ pivo

Barva bohužel s chuťovou plností piva vůbec nesouvisí, přesto si to podle průzkumu, který si v roce 2007 nechal zhotovit Plzeňský Prazdroj, myslí 30 % dotázaných. Tmavší odstíny většinou vznikají dodatečným dobarvením pomocí barviv nebo barevného chmelu. Takže jde zase jen o marketing.

Dát si jedno orosené je čím dál lákavější
Autor: istockphoto.com/LauriPatterson Dát si jedno orosené je čím dál lákavější

2) Co pijete, když si dáte „desítku“?

Kupodivu stále existují lidé, kteří označení 10° odvozují od obsahu alkoholu (10 %) nebo doby zrání (10 týdnů). Ani jedno není pravda. Ve skutečnosti jde o podíl zkvasitelného sladu v původní mladině. Desetistupňové pivo tak obsahuje 10 % zkvasitelného extraktu.

3) Nedám si dvanáctku, protože mě po ní bolí hlava

Často až druhý den se pozná, jestli vám pivo sedlo nebo ne – obvykle se to projeví bolestí hlavy, případně nárůstem času stráveného na toaletě. Jenže svalovat následné obtíže na stupňovitost piva není úplně fér. Hlavním viníkem je – vedle nezřízené konzumace – obsah různých aromatických látek v pivu. Proces kvašení je komplex chemických reakcí, kdy mohou vedle etylalkoholu vznikat i aromatické alkoholy. Navíc když pivo kvasí moc dlouho, začnou se kvasinky rozkládat a produkty tohoto rozkladu určitě pít nechcete…

Pěkný výhled, pěna by mohla být lepší
Autor: istockphoto.com Pěkný výhled, pěna by mohla být lepší

4) Čím déle drží pěna, tím je pivo lepší

Pokud by tohle byla pravda, svět by byl téměř dokonalý. Jenže i v tom si výrobci dokážou pomoct chemií. Pěna vzniká spojením bublinek oxidu uhličitého a dalších látek z chmele a sladu. A abyste si nemysleli, že studium pivní pěny je nějaká vymyšlenina, tak vězte, že v laboratořích proces „padání“ pěny měří přístroje. Pěna u dobré desítky by měla přirozeně vydržet 250 sekund a na sklenici poctivě kroužkovat.

5) Čím studenější, tím lepší

Není to úplně pravda. Správná teplota piva, které vám přinesou na stůl, má být 6–8 °C. Hlavně v horkých letních měsících by se proto mělo pivo čepovat při teplotě ještě o stupeň nižší. Naopak pivo o teplotě pod 5 °C ohrožuje kvalitu pěny a může být i zakalené. Dobrým, bohužel nepříliš častým zvykem, je podržet teplotu piva vychlazeným nebo přímo namrazeným půllitrem.

6) V nealkoholickém pivu není alkohol

Nepříjemný omyl, který v zemi s nulovou tolerancí alkoholu za volantem může vytrestat nejednoho řidiče. I nejběžnější nealkoholické pivo Birell obsahuje 0,45 % alkoholu, což při konzumaci dvou „nepiv“ k obědu rychle za sebou hrozí průšvihem.

Nealkoholické pivo samozřejmě není tak úplně nealkoholické...
Autor: istock.com Nealkoholické pivo samozřejmě není tak úplně nealkoholické...

7) Po pivu se tloustne

Tohle není tak úplně mýtus, spíš smutná pravda. Půllitr desítky znamená 185 kcal/780 kJ, u dvanáctky je to už 230 kcal/960 kJ. Když si tedy dáte dvě piva denně, je to navíc už 400–500 kcal/1980–2100 kJ. Na první pohled to vypadá nevinně, ale když si uvědomíte, že je to vlastně 20–30 % denního doporučeného příjmu energie, je souvislost mezi pitím piva a přibýváním na váze zřejmá. Chmelové složky piva navíc podporují trávení, a tedy i chuť k jídlu. Na druhou stranu je pivo bohatým zdrojem minerálů a iontů. Jen musíte jeho konzumaci vyvážit fyzickou aktivitou.

reklama