Největší ledoborec na světě bude mít nástupce

Rusko jako jediné na světě disponuje hned několika atomovými ledoborci. A důvod to má prostý. Velkou část jeho území omývá Severní ledový oceán, přes který vedou pro ruskou ekonomiku důležité námořní trasy.

Stejně tak je na severním pobřeží několik strategických ruských přístavů. Problémem však je, že tato tzv. severní cesta bývá většinu roku pod ledem, tudíž pro lodě neprůjezdná a přístavy nedosažitelné. Proto už několik desetiletí Sovětský svaz a po té Rusko provozovaly a provozují početnou flotu jaderných ledoborců, které nemají jinde obdobu. Ostatní země mají k dispozici pouze ledoborce poháněné konvečními pohonnými soustavami.

Sedm statečných, mezi nimi 50 let vítězství

V současné době státní společnost Rosatomflot provozuje sedm atomových ledoborců. V Rusku jich však od 50. let minulého století postavili celkem deset, některé z nich se však už odebraly do výslužby. Vůbec první atomový ledoborec v historii nesl jméno Lenin a svou službu odstartoval v roce 1959. Vyřazen byl o třicet let později, zůstal však zachován a dnes je z něj muzeum. Pomyslnou vlajkovou lodí floty ruských jaderných ledoborců je dnes stroj pojmenovaný 50 Let Pobědy (tedy česky 50 let vítězství). Jeho délka 159 m z něj dělá největší atomový ledoborec na světě, ovšem je také nejvýkonnějším a nejodolnějším mezi všemi ledoborci vůbec, nejen těmi ruskými. 50 Let Pobědy patří do třídy Arktika, ovšem při stavbě se oproti ostatním ledoborcům této třídy dočkal určitých vylepšení, proto je někdy řazen k tzv. třídě Arktika III.

Ledoborec 50 Let Pobědy, stejně jako ostatní ruské jaderné ledoborce, má za úkol udržovat pro obchodní a nákladní lodě severní cestu průjezdnou. Slouží ovšem i při vyprošťování uvízlých a zamrzlých lodí. Ale to není vše, funguje totiž i jako výletní loď, takovou roli by mu mnozí nepřisoudili. Jenže právě atomové ledoborce jsou jediné, které můžou uskutečňovat plavby po Severním ledovém oceánu i na severní pól, a je o ně mezi turisty velký zájem. Pro Rosatomflot je to tedy vítaný zdroj příjmů, vždyť lístek na jednu plavbu trvající tři týdny stojí asi 25 tisíc dolarů.

S turisty na palubě

Ovšem ruské ledoborce vozí turisty až od roku 1989. Před tím to byla naprosto nemyslitelná věc, ledoborce byly přísně střeženým sovětským tajemstvím a na jejich palubu neměl přístup jen tak někdo. 50 Let Pobědy má svůj domovský přístav v Murmansku, právě odtamtud se v roce 2008 vydal poprvé na plavbu k severnímu pólu. Od té doby už jich podnikl mnoho, v roce 2014 dokonce na severní pól dovezl pochodeň s olympijským ohněm v souvislosti s olympijskými hrami v Soči.

Ledoborec 50 Let Pobědy už byl konstruován i s kajutami a prostory pro turisty, kterých pojme až 128. Nabízí jim však i dostatečně komfortní zázemí, včetně tělocvičny, knihovny, bazénu, různých salónků, třeba hudebního, ale i restauraci či masáže atd. O fungování ledoborce se pak stará posádka v počtu 140 mužů. K výbavě ledoborce patří i dva vrtulníky Ka-32, pro které je určena přistávací plocha a hangáry na zádi.

Ledoborec, který málem nedostavěli

Stavba největšího ledoborce světa začala v roce 1989 v Baltských loděnicích v tehdejším Leningradu. 50 Let Pobědy se ovšem původně měl jmenovat Ural a vlastně je to do určité míry experimentální ledoborec. Má totiž speciálně tvarovanou příď, která se odlišuje od starších ruských ledoborců. Ta napomáhá větší odolnosti trupu, ale i zvyšuje schopnost rozbíjet souvislá ledová pole, stěny trupu mají v průřezu 100 mm. 50 Let Pobědy je schopen prolomit led až o tloušťce 3 m, tomu napomáhá i celková hmotnost lodě činicí 26 tisíc tun. Srdcem severského monstra jsou dva jaderné reaktory o výkonu 171 MW a parní turbíny, které roztáčejí lodní šrouby. Pohonná soustava umožňuje ledoborci 50 Let Pobědy plout rychlostí až 40 km/h, při prodírání se ledovými poli dokáže vyvinout rychlost i 20 km/h.

Nicméně zrod v současnosti největšího ledoborce světa nebyl jednoduchý. Rozpad Sovětského svazu se podepsal i na jeho osudu. Bylo rozhodnuto, že ponese své dnešní jméno místo původně uvažovaného Ural. Jeho spuštění na vodu mělo proběhnout v roce 1995, tedy právě k 50. výročí vítězství nad nacismem, což mělo souznít s novým jménem. Nestalo se tak, už v roce 1994 totiž byla stavba zastavena kvůli nedostatku peněz. Nedostavěný ledoborec pak v loděnicích rezivěl až do roku 2003. Tehdy byly stavební práce obnoveny a dokončení se dočkal v roce 2007. Ale nebylo to bez komplikací, v roce 2004 v trupu ledoborce vznikl požár a jen se štěstím se jej podařilo eliminovat dřív, než zasáhl jaderné reaktory.

Vypadá to ale, že 50 Let Pobědy nebude svůj primát největšího atomového ledoborce držet navěky. Už od roku 2012 totiž v petrohradských loděnicích pracují na Projektu 22220, ze kterého vzejde nový největší jaderný ledoborec na světě s typovým označením LK-60Y. A nezůstane jen u jednoho exempláře, Rosatomflot už objednal další. Dokonce se objevily úvahy, že vzniknou ledoborce ještě větší než právě stavěné typu LK-60Y. Jestli k tomu opravdu dojde, ukáže čas.

Text: DP