Nejtragičtější úmrtí v motorismu – kteří slavní závodníci zahynuli předčasně?

Motoristické závody budily velké emoce po celé 20. století. Není divu, kombinace rychlosti a adrenalinu je až opojná. Nejednou si však vybrala krutou daň v podobě tragicky zesnulých sportovních hvězd.
Drsné kolize se dějí i dnes, jak pocítil třeba Pastor Maldonado v roce 2011.
Drsné kolize se dějí i dnes, jak pocítil třeba Pastor Maldonado v roce 2011.
Wikipedia Commons/Morio

reklama

Brazilský bůh

Ayrton Senna byl ve své rodné Brazílii milován. Aby také ne, vždyť pro ni vybojoval hned tři tituly mistra světa a svého času byl téměř jediným, kdo dokázal vzdorovat mladému a dravému Michaelu Schumacherovi. Jeho souboje s další legendou sportu, Alainem Prostem, byly též památné. V mnoha hlasováních byl zvolen nejvlivnějším jezdcem všech dob a v libovolných historických tabulkách se také stále drží na nejvyšších příčkách. Klidného konce kariéry se však nedočkal.

Italská Imola, kde se tradičně jezdí Velká cena San Marina, byla v roce 1994 dějištěm hned dvou tragédií. Nejdříve v kvalifikaci zahynul rakouský pilot Roland Ratzenberger, který se účastnil teprve svého pátého závodu v seriálu, o den později se slavný okruh stal osudným pro oblíbeného Sennu. Za zmínku stojí, že v Sennově monopostu se následně našla rakouská vlajka, kterou chtěl po závodě na Ratzenbergerovu počest vyvěsit.

Po tomto tragickém víkendu došlo k mnoha úpravám například únikových zón, záchranných bariér a především snížení výkonu motorů. Když Ratzenbergův monopost selhal, pilot narazil do zdi v rychlosti 315 km/h. A očividně se jednalo o změny efektivní – dalších 20 let žádný pilot Formule 1 během závodního víkendu nezemřel. Zatím poslední (a od Sennovy smrti jedinou další) obětí tak zůstává Jules Bianchi, francouzský závodník, pro něhož se stala osudná Velká cena Japonska roku 2014.

Otcové a synové

V roce 1996 se ve stáji Formule 1 Williams setkali dva muži s velmi podobným osudem. Brit Damon Hill a Kanaďan Jacques Villeneuve se tu sezonu přetahovali o vítězství celého šampionátu. Vedle úspěšné závodnické kariéry je však spojovaly i tragické smrti jejich otců, taktéž skvělých závodníků. Graham Hill byl v šedesátých letech dvojnásobným mistrem světa a jeho kariéru ukončila až tragická smrt při pádu letadla, které sám pilotoval. O více než dvacet let později se jeho syn stal mistrem světa a Hillové tak byli první dvojicí otce a syna, kterým se tento nevídaný úspěch povedl.

Zato Gilles Villeneuve to až na nejvyšší umístění v šampionátu nikdy nedotáhl. Během své šestileté kariéry se jednou, konkrétně v roce 1979, probojoval až na druhé místo celkového pořadí. Přestože tedy nikdy nebyl nejlepším pilotem, pro svůj přístup a charakter byl široce respektován a stal se ikonickou postavou celého seriálu. O to více byl svět zarmoucen, když během kvalifikace v belgickém Zolderu smrtelně havaroval. Poté došlo ke zpřísnění bezpečnostních regulí a také známý montrealský okruh byl po Villeneuvovi pojmenován. Dojemný příběh byl završen o necelé dvě dekády později, když v roce 1997 jeho syn Jacques jako první a dosud jediný Kanaďan dokázal seriál Formule 1 vyhrát.

Největší tragédie v dějinách

Tohle všechno byly tragédie, které končily smrtí jednotlivce. V roce 1955, v dřevních dobách automobilového závodění, se však odehrála událost, která se do dějin autosportu zapsala obzvláště černým písmem. Stalo se tak během slavného závodu 24 hodin v Le Mans, který se jezdí už od roku 1923 a představuje tak nejstarší pravidelně pořádaný závod na světě. Společně s monackou Velkou cenou Formule 1 a americkým závodem Indianapolis 500 patří mezi nejprestižnější události ve světě motorsportu.

Pierre Lavegh, pilot vozu značky Mercedes-Benz, byl druhý a bojoval o vedoucí příčku. Nepovedeným manévrem se mu však do cesty dostal o kolo pomalejší vůz a Lavegh neměl možnost reagovat. Najel na pomalejší auto, které tak posloužilo jako rampa, v rychlosti přesahující 200 km/h. Lavegh z monopostu vypadl a jeho lebka kontakt se zemí nevydržela. Jeho vůz však letěl asi 80 metrů mezi diváky a následky byly katastrofální – 83 mrtvých a přes dalších 100 zraněných. Zajímavostí je, že v závěsu za těmito vozy jel i Juan Manuel Fangio, budoucí pětinásobný šampión tehdy mladé Formule 1. Laveghův signál, aby zpomalil, mu zřejmě zachránil život; sebe sama však Lavegh už zachránit nedokázal.

Dodnes se jedná o nejstrašnější událost v dějinách motorismu a Mercedes-Benz poté z úcty k obětem odstoupil z profesionálního sportu až do poloviny 80. let. Tragédie samozřejmě vedla ke zlepšení bezpečnostních opatření, jelikož tehdejší okruh Le Mans nebyl na vozidla jezdící téměř třistakilometrovou rychlostí připraven.

Text: MS

reklama

reklama