Nejlepší šprýmy vědců: jak si vystřelili ze seriózních institucí?

Jak si lze udělat legraci ze seriózních médií a časopisů? Třeba upozorněním na problém, který v důsledku diskredituje celou vědeckou obec. Co se podařilo otisknout?
Vědci nemusí být zdaleka jenom suchaři.
Vědci nemusí být zdaleka jenom suchaři.
istockphoto.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Vědci nejsou žádní suchaři! Obzvlášť pokud se snaží dokázat užitečnou věc. To se ukázalo v řadě případů, v nichž vědecké týmy dokázaly přechytračit zdánlivé odborníky. Ať už se jednalo o pochybné predátorské časopisy, nebo serióznější média, víme o řadě záměrných podvodů, jichž se jinak poctiví vědci záměrně dopustili. Podívejme se na ty nejvýraznější z nich.

Vědci versus seriózní časopisy

Fyzik Alan Sokal se stal průkopníkem v oblasti zpochybňování odborných časopisů. V roce 1996 totiž tento nepřítel humanistických věd a jejich leckdy chatrné metodologie dosáhl uveřejnění článku, jež filosofickým způsobem hodnotil současný vývoj kvantové gravitace. Využíval k tomu hojných citací a přehnaně složitým pseudoodborným žargonem dospěl k absurdním závěrům o tom, že koncept gravitace je smyšlený a bude brzy překonán.

Sokal si dal dost práce s tím, aby text postrádal koherenci a smysl - chtěl tak upozornit na nedostatečné procesy předcházející zveřejnění textů různé kvality a metodologické správnosti. Pro událost se vžil název Sokalova aféra, a přestože byl Sokal následně kritizován za záměrný výběr časopisu s nedostatečným editačním procesem (tedy že v serióznějším periodiku by se něco takového nemohlo stát), otevřela se cesta ke sledování novinářské nedůslednosti.

Genderová studia v krizi

Na Sokalovy následníky se počátkem letošního roku pasovala trojice autorů James A. Lindsay, Peter Boghossian a Helen Pluckrose. Ti vymysleli hned dvacítku zcela smyšlených textů, které ani nemusely být psány příliš odborně; cílem totiž nebylo ani tak upozornit na neerudované editory, jako spíše touhu leckterých periodik otisknout vše, co konvenuje s jejich pohledem na svět. A tak se vtipálci zaměřili na obory, které sami nazvali “grievance studies”, tedy něco jako “ukřivděné vědy”. Právě v oblastech týkajících se genderu, etnických menšin a dalších aktuálních společenských témat se totiž pravděpodobně vyskytuje více angažovaných aktivistů nežli nestranných odborníků - což se také potvrdilo.

Lindsay, Boghossian a Pluckrose dali dohromady dvacítku zcela absurdních článků zaměřených třeba na počítání psích genitálií v parku (se závěrem, že zde funguje obdobná znásilňovací kultura jako mezi lidmi), prosazování přehlídek obézních kulturistů či rozvíjení myšlenky, že když muži nechtějí při masturbaci používat vibrátory, jsou pravděpodobně homofobové. Experiment musel být předčasně ukončen, jelikož se v určité fázi zjistilo, že deklarovaní autoři jednotlivých textů neexistují. Šest jich bylo odmítnuto, sedm se nestačilo dostat do recenzního řízení, ale přesto fascinujících sedm jich bylo skutečně přijato! Vpravdě děsivé…

Hvězdné války mezi predátory

Čestnou zmínku si ale zaslouží i tajemný vtipálek, na internetu známý pod přezdívkou Neuroskeptic. Tomu se totiž podařil vpravdě husarský kousek, když chtěl otestovat, zdali predátorské časopisy otisknou opravdu cokoli. A jelikož o něm píšeme, tak je zřejmé, že… ano. Zcela nesmyslný text minulý rok potěšil internetovou komunitu, neboť smyšlení autoři se jmenovali Lucas McGeorge a Annette Kin a text pojednával o problémech spojených s nedostatkem midichlorianů v těle. Fanoušci Hvězdných válek už jistě pochopili - midichloriany jsou totiž smyšlené částice v těle, jež určují míru napojení jedince na Sílu. Zcela absurdní text loni skutečně vyšel a neznámý autor a příznivec Star Wars jasně ukázal, že považovat jakékoli rádoby odborné časopisy za věrohodný zdroj by byla velká chyba.

Vědcem každý z nás

Pokud si chcete vyzkoušet, jak taková pseudovědecká praxe funguje, podívejte se na tento odkaz. Pod ním totiž najdete vždy jiný a zcela náhodně a uměle vygenerovaný text, napsaný rádoby vědeckým jazykem, avšak záměrně nedávající žádný smysl. Šílené, ale člověka to na chvíli zmate - a znejistí, kolik toho, co považujeme za seriózní výzkum, je vlastně naprostá hloupost…

Text: MS

Reklama
Reklama