Jaký byl nejhorší rok v dějinách? 2020 sklání hlavu před rokem 536

Myslíte si, že žijeme v těžké době? Rok 2020 se ukazuje být velmi nepříjemným, ovšem historie pamatuje letopočty, v nichž byl život ještě mnohem, mnohem náročnější.
Rok 536 byl opravdu velmi temný...
Rok 536 byl opravdu velmi temný...
istock.com

Rok 2020 se nepochybně zapíše do dějin velmi černě. Už teď totiž můžeme bez obav říct, že dění kolem koronaviru představuje krizi větší nežli většina válečných konfliktů posledních dekád a ekonomické i společenské důsledky v tuto chvíli není ani možné domyslet. Můžeme se však zamyslet nad tím, jaké další roky v nás při zpětném pohledu vzbuzují obdobně negativní emoce.

Nejhorší roky budí respekt

Na rok 1349 můžeme vzpomenout kvůli rozšíření moru napříč Evropou a epidemie s názvem Černá smrt si v důsledku svého několikaletého řádění vyžádala desítky milionů obětí a vyhladila zhruba třetinu populace tehdejšího starého kontinentu. Epidemii neštovic v roce 1520 zase přinesli kolonizátoři do Střední Ameriky, kde zdecimovala více než polovinu původních obyvatel. A samozřejmě musíme zmínit i v poslední době často vzpomínanou španělskou chřipku, která vypukla v roce 1918 a přinesla smrt zhruba 50 milionům lidí. Jeden méně známý rok je však zřejmě všechny zastiňuje.

Za nejhorší rok v dějinách bývá označován rok 536. Na jeho začátku totiž proběhla rozsáhlá erupce islandské sopky, kvůli níž se velká část Evropy na mnoho měsíců zahalila do těžko proniknutelné mlhy. Sluneční svit se přes husté sopečné mraky téměř nedostal, a tak během léta teploty klesly k bodu mrazu. Výjimkou nebyl ani sníh a celá následující dekáda byla v Evropě nejchladnější napříč více než dvěma tisíci let.

Tragické následky

Dlouhodobě nízké teploty samozřejmě zničily veškerou zemědělskou úrodu, a tak vzápětí nastal hladomor. Nedostatek úrody postihl zřejmě i Mezopotámii a Čínu, nejednalo se tedy o výhradně evropský problém. V následujících letech následovaly i jiné sopečné erupce, jež situaci ještě zhoršily. Roku 541 absolutní zkázu dovršila epidemie dýmějového moru, nazývaná podle byzantského císaře Justiniána I., která zdecimovala většinu východní a jihovýchodní Evropy. Trvalo zhruba celé století, než se podařilo vytvořit ekonomické mechanismy, které společnost zase postavily na nohy. Těmi byla především těžba stříbra a jeho následné zpracování, což vedlo k postupnému bohatnutí Evropy.

Za zmínku stojí, že bylo toto období historie často nazýváno jako „temný středověk“. Původ tohoto označení však nebyl zcela jasný. Vzhledem k tomu, že po pádu římské i byzantské říše (a postupu primitivnějších kmenů Evropou) následoval několik století trvající hospodářský úpadek, přízvisko „temné časy“ bylo na místě; zdá se však, že tehdejší temnota ani zdaleka nebyla jen abstraktního charakteru.

reklama