Nejhlasitější zvuk, jaký byl kdy nahrán: Výbuch sopky Krakatoa byste zaznamenali přes celý svět

Start letadla či propařená noc v hudebním klubu. Kdo tyto události zažil, ví, že se jedná o pořádný nápor na sluchové bubínky. Není to však nic proti smrtícímu zvuku, kterému byli vystaveni naši předci.
Sopka Krakatoa
Sopka Krakatoa
istock.com

reklama

Nejhlasitější zaznamenaný zvuk jste nikdy neslyšeli – a máte velké štěstí. Pokud se totiž podíváme na tradiční měřítka hlasitosti, můžeme zmínit třeba běžnou konverzaci v místnosti (60 decibelů), staveniště nebo noční klub s hudbou (100–110 decibelů) či třeba start tryskáče (kolem 130 decibelů). Jen o trochu výše je pro nás zvuk velmi bolestivý a při hlasitosti převyšující 150 decibelů nám s nejvyšší pravděpodobností praskne ušní bubínek. A teď se budeme bavit o hlasitosti nepředstavitelných 310 decibelů.

Smrtící zvuková vlna

Děsivé hlasitosti 250 decibelů dosáhly výbuchy jaderných bomb v Hirošimě a Nagasaki – to znamená, že už jen samotný zvuk je naprosto smrtící. Ještě o poznání výše se však dostala jedna událost, kterou člověk nezpůsobil. V roce 1883 totiž došlo k erupci indonéské sopky Krakatoa, jejímž důsledkem byl vznik vulkanické kaldery (tedy kotlovitého kráteru v důsledku takto rozsáhlé erupce). Sopka je dodnes velmi činná, rozsáhlá eruptivní fáze nastala například i ve druhé polovině roku 2018 – takto vyvolaná tsunami usmrtila více než 400 obyvatel nedalekých ostrovů.

Nejvýraznější a nejděsivější erupce však sopku potkala právě v roce 1883. Koncem srpna začaly tehdejším ostrovem otřásat mohutné exploze, doprovázené silnými tlakovými i zvukovými vlnami – ta největší byla slyšitelná v 3 000 kilometrů vzdáleném australském Perthu i bezmála 5 000 kilometrů vzdálených ostrovech poblíž Mauriciu v Indickém oceánu. Jen pro představu – podobně vzdálený je od České republiky třeba severní pól. Tak si zkuste představit, že byste slyšeli zvuky podobné silným výstřelům z děla, které mají svůj původ třeba v Nigérii, Kanadě či na zmíněném severním pólu.

Děsivé následky výbuchu

Výbuchy pokračovaly ještě několik dnů a popel vylétl až do výšky 80 kilometrů, takže černá oblaka zahalila oblohu v okruhu asi 160 kilometrů. Výše zmíněná hlasitost vedla k tomu, že každý člověk v tomto okruhu okamžitě ohluchl. V důsledku vyvaleného popela, žhavých mračen i rozpohybovaných tsunami, dosahujících desítek metrů výšky, zemřelo v oblasti přes 36 000 lidí, přestože některé zdroje uvádějí až děsivé číslo 120 000.

Tlaková vlna oběhla svět hned třikrát, a pocítili ji tak námořníci všech světových oceánů. Ostrov, na němž se Krakatoa nacházela, byl samozřejmě zcela zničen a rozpadl se na několik menších. Stejně tak byl i v okruhu desítek kilometrů zahuben veškerý život. Dodnes se výbuch sopky Krakatoa řadí mezi největší demonstrace síly přírody, jaké člověk mohl být svědkem; a zjevně i posluchačem.

reklama

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama