4 nejdražší omyly v dějinách: Třetí zakladatel Applu se připravil o 35 miliard dolarů

Máte pocit, že občas vyhodíte peníze oknem? To se bezesporu stává každému, ovšem některé chyby jsou skutečně velmi draze zaplacené. Dokážeme se z nich poučit?
Peníze...
Peníze...
istock.com

reklama

Často slýcháme o plýtvání veřejnými prostředky, leckdy se také zásadně neprozřetelné investice dopustí i soukromý sektor. Jenže ve světle některých finančních chyb v minulosti vypadá většina našich trablů až banálně. Jakými chybami dokázali lidé přijít o skutečně zásadní peníze?

Drahý výlet na Mars

V roce 1998 NASA vypustila do vesmíru sondu s názvem Mars Climate Orbiter. Jak je z názvu patrné, sonda měla na Marsu zkoumat klima, hledat vodu a celkově získat o rudé planetě velké množství informací fyzikálního i chemického rázu. Jednalo se o velmi sofistikovanou sadu přístrojů, specificky zaměřenou na studium dlouhodobých klimatických změn. Vzhledem ke komplexnosti takového plánu zní skutečně tragikomicky, že za neúspěchem této mise stál zmatek v použitém metrickém systému. Použitý software totiž počítal v imperiálních jednotkách, zatímco osazenstvo NASA počítalo se standardními jednotkami SI. Této chyby si nikdo nevšiml, a tak byl výpočet letové trajektorie, paliva a vůbec všech dat úplně špatný. Sonda shořela v atmosféře Marsu, žádné informace nepřinesla, a naopak stála vesmírné projekty ohromujících 193 milionů dolarů.

Francouzské dráhy

Teprve před pár lety, v roce 2014, si Francouzi museli rvát vlasy nad vlastní neprozřetelností. Tamější dráhy totiž koupily dva tisíce nových a velmi moderních vlaků, které celkem přišly na více než 20 miliard dolarů. Ukázalo se však, že ve Francii mají koleje různou šířku, což samozřejmě vedlo samozřejmě k tomu, že nové vlaky na některých tratích nemohly vůbec jezdit. Ty starší proto bylo třeba renovovat a sjednotit na modernější, o něco větší šířku. Tyto dodatečné opravy stály v přepočtu bezmála 70 milionů dolarů, což se samozřejmě vzhledem k mnohem vyšší pořizovací ceně vlaků vyplatilo, přesto se jedná o hodně bizarní výdaj…

Směšně levná Aljaška

Možná jste už dříve narazili na historickou kuriozitu, že Aljaška původně patřila Rusku. Sibiřští kolonizátoři se v první polovině 18. století přeplavili přes Beringův průliv a obsadili většinu aljašského území. Tehdejší kozáci a obchodníci však nedokázali nerostné bohatství tohoto masivního území příliš dobře zužitkovat, a tak si poměrně rychle začali myslet, že už Aljaška nemá co nabídnout. Roku 1867 se Spojené státy americké rozhodly Aljašku od Ruska odkoupit, a to za souhrnnou cenu 7,2 milionů dolarů.

Pro Rusko dával prodej odlehlého území, na němž se špatně buduje infrastruktura, vcelku smysl. Jednoznačným vítězem této situace se však staly USA – ukázalo se, že se Aljaška honosí obrovskými zásobami nerostného bohatství (zlato, ropa, zemní plyn) a je možné ji využít i pro rybolov a další hospodářské aktivity. Vždyť právě oblast Yukonu se později stala hlavní destinací během období zlaté horečky na konci 19. století. Těžko vyčíslit, jakou finanční hodnotu Aljaška pro USA měla a má, hovořit však můžeme o zhruba 700 milionech dolarů, které Rusko z dlouhodobého hlediska zbytečně vyhodilo. Mrzuté.

Bez jablka

Zakladatele společnosti Apple jistě znáte. Steve Jobs se stal bez přehánění celebritou, a přestože je druhá z ústředních figur jablečné firmy – Steve Wozniak – známá především mezi technologickou komunitou, i sympatický Woz si své porce bohatství a slávy užil. Jenže pozor, Apple měl zakladatele tři – o Ronaldu Waynovi jste však nejspíš neslyšeli. K jeho velké smůle.

Ronald Wayne to s akciemi Applu moc dobře nepromyslel.
Autor: profimedia.cz Ronald Wayne to s akciemi Applu moc dobře nepromyslel.

Stejně jako Wozniak a Jobs pracoval i Wayne ve společnosti Atari, z níž roku 1976 odešel a společně s přáteli založil budoucího celosvětového giganta. Zabýval se hlavně administrativou, ovšem po pár týdnech začal mít obavy z možných dluhů společnosti, a tak se svého desetiprocentního podílu vzdal za 800 dolarů. Dnes určitě nerad slyší, že by na vrcholu věhlasu Applu za tyto akcie utržil ohromujících 35 miliard dolarů. V dané době měl jiné priority, to se nedá nic dělat; žít s tímto vědomím pro něj ale jistě není jednoduché.

reklama

reklama