V asi nejbizarnějším souboji v dějinách zápasnictví se utkali Muhammad Ali a japonský wrestler

Nejslavnější boxer historie, tímto titulem se Muhammad Ali může bez přehánění pyšnit. I on se však v kariéře pustil do předem prohraných soubojů – obzvláště jeden se zapsal do dějin sportu hodně negativně.
Muhammad Ali svedl s Antoniem Inokim hodně podivný souboj.
Muhammad Ali svedl s Antoniem Inokim hodně podivný souboj.
profimedia.cz

reklama

Před pár lety šokovala hvězda MMA (mixed martial arts, tedy smíšených bojových umění) Connor McGregor výzvou profesionálního boxera Floyda Mayweathera. Odborníci i laická veřejnost nečekali, že by kontroverzní irský bitkař mohl s boxerským šampionem sehrát vyrovnanou partii, jelikož se přece jen jedná o zcela odlišné sporty – s jinými pravidly i nároky na zápasníky. McGregor nakonec souboj skutečně prohrál, ale až v devátém kole, a tak z ringu odešel se ctí – a více než 150 miliony dolarů v kapse. Rozhodně se však nejednalo o první takto bizarní nápad; v polovině 70. let viděli fanoušci zápasnictví něco mnohem strašnějšího.

Nejlepší boxer světa hledá motivaci

Jméno Muhammad Ali jste jistě slyšeli. Američan narozený jako Cassius Clay, který před svými 20. narozeninami konvertoval k islámu a přijal jméno, pod kterým ho během 60. a 70. let znal celý svět. Dlouhé roky byl nejúspěšnějším sportovcem v ringu a dodnes platí za největší boxerskou legendu. V roce 1975 mu bylo sice pouhých 33 let, ale většinu svých dodnes známých soubojů měl už za sebou. Byl několikanásobným šampionem těžké váhy a z nedostatku další motivace pomalu uvažoval o konci kariéry.

Tou dobou se potkal s prezidentem japonské wrestlingové asociace a nebál se vytahovat, že dá milion dolarů tomu, kdo ho dokáže porazit. Japonská média se tohoto chvástání chytla a po měsících spekulací se začala realizovat myšlenka na exhibiční souboj podle speciálních pravidel, v němž se Ali utká s japonským profesionálním wrestlerem Antoniem Inokim. Jeho motivací bylo nejen vyzvání nejslavnějšího světového zápasníka, ale i snaha ukázat, že wrestling je tou nejlepší bojovou disciplínou.

Bylo to však především zákulisní handlování kolem pravidel, které z potenciálně zajímavého souboje udělalo směšnou frašku. Oproti původní ideji, že se bude jednat o volně pojatý souboj boxerského a wrestlingového stylu zápasení, si totiž obě strany začaly několik dnů před zápasem klást požadavky – to když především Aliho strana zjistila, že se schyluje ke skutečnému souboji a nikoli pouze k zábavné exhibici. Skutečná verze pravidel není vlastně ani známa, neboť se výpovědi zainteresovaných lidí liší. Pravděpodobně se však jednalo o omezení, že Inoki nesmí používat kopy, pokud nebude mít jedno koleno na zemi (!), Ali zase nesmí svého soupeře chytat. A tak dále. Seznam limitů nakonec vedl k tomu, že výsledný souboj vypadal opravdu nepochopitelně.

Muhammad Ali versus pravidla

Od začátku se totiž Inoki nepokoušel o nic jiného než kopat Aliho do nohou – při čemž však musel ležet, a tak si z přiloženého videa můžete udělat obrázek, o jak bizarní spektákl se ve výsledku jednalo. Inoki většinu času ležel na zádech uprostřed ringu a snažil se okopávat Aliho holeně, zatímco americký boxer na svého soka křičel nadávky a chtěl ho donutit k férovému boji. Přestože se Inoki postupem času k drobným ukázkám standardního wrestlingu přece jen odhodlal, vždy se nakonec raději vrátil k polehávání a kopání. Jakkoli však jeho taktika působila směšně, časem se ukázala jako velmi efektivní – Ali se nemohl k Inokimu přiblížit, aby ho pořádně udeřil, a naopak jeho nohy pod desítkami silných kopů postupně slábly.

V tomto duchu se zápas odvíjel po celých patnáct kol a až do konce se překvapení a zklamaní diváci nedočkali ničeho zajímavého. Výsledkem byla remíza, která oběma sportovcům umožnila neztratit tvář. Větší problémy po zápase nastaly pro Aliho, v jehož okopaných nohách se objevily dvě krevní sraženiny – v jednu chvíli prý dokonce hrozila amputace, ale důsledkem byla nakonec „pouze“ Aliho zhoršená pohyblivost až do konce kariéry.

Po všech těch letech se samozřejmě liší různé výpovědi, a tak těžko říct, kdo za výslednou podobu této velmi neuspokojivé bitvy nesl větší vinu. Nejpravděpodobnější je tedy varianta, že se na podobě klání nejvíce podepsalo vymýšlení pravidel za pochodu. Dnes je tento souboj hodnocen velmi kontroverzně – na jednu stranu se jednalo o první událost svého typu, která otevřela dveře do budoucna velmi oblíbenému MMA, tedy disciplíně, v níž se spolu utkávají právě vyznavači různých bojových stylů. Přestože však šlo o průkopnický nápad, kritici této exhibice naopak tvrdí, že se jednalo o natolik negativní reklamu, že zmíněné otevřené dveře byly vzápětí zase zabouchnuty a vývoj MMA se pozdržel o několik dekád. Alespoň jeden pěkný závěr však tato pochybná bitva měla – Ali a Inoki se po zápase stali přáteli a vzájemně se podporovali až do konců svých kariér.

Text: MS

reklama

reklama