Ne všechna slova jsou si rovna! Která se používají hůře?

Podstatná jména, slovesa či jiné slovní druhy – které vám činí největší problémy? Překvapivě je na to zcela jednoznačná odpověď, a to napříč jazyky. U čeho se zasekáváme?
Náročná slova? Bojte se podstatných jmen!
Náročná slova? Bojte se podstatných jmen!
istockphoto.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Možná si toho všímáte sami. Když vyslovujeme či posloucháme různá slova, některá z nich jsou zjevně náročnější na zpracování nežli jiná. Výkyvy v pozornosti nejspíše připisujete únavě či jiným momentálním vlivům, nedávný výzkum však ukázal, že v našem řečovém projevu lze vysledovat určitá obecně platná pravidla, a to dokonce napříč jazyky. Největší potíže nám totiž zjevně dělají podstatná jména. Proč?

Složitá podstatná jména

Skupina švýcarských a nizozemských vědců podnikla experiment, kterým se snažila zjistit, jaká slova nám dělají největší problémy. Sledovali proto pauzy či výplňkové projevy (jako třeba “hm” či “éé”) předcházející různým slovům. Pokud totiž nějakému slovu předchází právě takovéto zpomalení, je zřejmé, že se mozek na jeho vyslovení předem soustředí, a tudíž se jedná o složitější část vyřčených informací.

Vědci analyzovali stovky nahrávek v devíti jazycích, samozřejmě zcela odlišných jazykových větví. A výsledky byly až překvapivě jednoznačné – v běžné řeči lidé různých jazyků zpomalují především před podstatnými jmény. Jedná se o první slovní druh a i z jejich názvu je patrná jejich důležitost, totiž že tvoří základ věty a pomáhají nám určit, o čem se to vlastně bavíme. Zároveň jsou však pro náš mozek nejsložitější z hlediska zpracování. Neplatí to však úplně vždy.

Slova jako slova?

Jediným ze zkoumaných jazyků, v nichž mluvčím nečiní podstatná jména výraznější problémy, je angličtina. To může být potíž kvůli obrovskému množství výzkumů prováděných právě v angličtině, na jejichž základě vědci zobecňují výsledky na spoustu dalších jazyků, potažmo řeč obecně. Paradoxně se zdá, že v angličtině přitom platí o poznání jiná pravidla oproti ostatním jazykům, minimálně tedy z hlediska zpracování slov naším mozkem.

Co se týče ostatních jazyků, tak díky těmto výsledkům dostávají tradiční poučky, abychom používali především podstatná jména a slovesa, trhliny. Není divu, přídavná jména či příslovce jen rozvíjejí vlastnosti nejzákladnějších slovních druhů a taková zájmena je pak pro zjednodušení nahrazují; bez podstatných jmen a sloves to však prostě nejde. A ačkoli jsou slovesa ve většině gramatik složitější (resp. platí pro ně více pravidel), zjevně se musíme více soustředit na podstatná jména. Takže pozor na ně!

Text: MS

Reklama
Reklama