Nastal čas zrušit zoologické zahrady? Ptají se po smrti Harambeho aktivisté...

Svět bez zoologických zahrad si už nedokážeme představit...
Za mřížemi. Gorila v thajské zoo...
Za mřížemi. Gorila v thajské zoo...
profimedia

reklama

Zbytečná smrt gorilího samce Harambeho vyvolala spoustu reakcí – a řada je opravdu extrémních. Některá světová média i významné osobnosti se začaly ptát: není náhodou čas na to, aby zoologické zahrady v jejich tradiční podobě prostě přestaly existovat?

Na začátek vyjádření redakce: Rozhodně nejsme pro rušení zoologických zahrad, myslíme si, že mnoho jejich funkcí je v současné době i v budoucnosti nenahraditelných. Nicméně řada argumentů, která v této debatě zazněla, zní logicky a minimálně by se nad nimi mělo uvažovat.

Co jsou vlastně zoologické zahrady?

Když se řekne zoo, asi se každému vybaví místo, kam se rodiče chodí s dětmi dívat na zvířátka. Samy zoologické zahrady to však vidí jinak. Například pražská zoo svou existenci popisuje slovy: „Zoologické zahrady dnes působí ve světě, v němž je stále více ohrožována druhová pestrost přirozených ekosystémů neboli biodiverzita. Jsou to právě tyto instituce, které mají možnost postihnout celý rejstřík ochranářských aktivit od výzkumu přes ochranu ex-situ (včetně chovu ohrožených druhů a výchovné činnosti) po účast na projektech in-situ přímo v terénu.“

To zní samozřejmě mnohem vznešeněji než pouhá podívaná pro děti – a také je na tomto postoji v současnosti mnoho pravdy. A to přesto, že minulost zoologických zahrad byla opravdu hodně „pouťová“. Jenže současně je pravda, že podle významné studie zoologické zahrady zase tolik o ohrožené tvory nedbají.

Český fotograf fotí nádherné snímky zvířat v zoologických zahradách - Obrázek 1

Obrazem: Český fotograf fotí úžasné smínky zvířat – v zoologických zahradách

Tato práce zveřejněná v odborném časopise Science analyzovala 2,6 milionů zvířat žijících v 800 zoologických institucích po celém světě. To reprezentuje jen 25 procent popsaných druhů ptáků, 12 procent plazů, čtyři procenta obojživelníků – ale 20 procent savců. Asi 20–25 procent z nich patří mezi ohrožené druhy – mezi kriticky ohrožené druhy patří dokonce jen 9 procent!

Tyto údaje docela odpovídají i těm, které hlásí české zoologické zahrady: například ta pražská chová podle své poslední výroční zprávy 681 druhů zvířat, mezi ohrožené patří 144 z nich…

Autoři studie konstatují, že pozornost zoologických zahrad je zaměřená nikoliv na zvířata, která potřebují ochranu, ale častěji na charismatické savce a ptáky, kteří k pokladnám přitáhnou více návštěvníků. Na druhou stranu v zoologických zahradách dnes žije 29 z 34 živočišných druhů, které jsou v přírodě již vyhynulé… V zoo čekají na příznivější dobu, která by byla vhodná pro reintrodukci do jejich přirozených ekosystémů.

Alex Caldwell z neziskovky „Frontier“ na stránkách tohoto NGOčka konstatuje, že největší problém s vypouštěním zvířat ze zoologických zahrad do volné přírody spočívá v tom, že většina zoo leží v mírném podnebném pásu, zatímco nejvíce je třeba reintrodukce do míst v tropickém pásu – odlišné podmínky pochopitelně návrat zpět komplikují.

Takzvaná Konžská vesnice byla součástí i veleslavné světové výstavy EXPO ´58 v Bruselu

Zoologické zahrady s lidmi v klecích byly ještě nedávno normální

Řada těchto projektů je velice úspěšná, opět se zde dá vyzdvihnout pražská zoo s jejím jedinečným projektem záchrany koně Převalského. Ovšem mnoho jiných se ukázalo jako nereálných – především proto, že příroda v místech, kam se mají zvířata vracet, na to prostě není připravená. Konkrétními příklady mohou být irbisové nebo ještě lépe pandy, kde se reintrodukce nedaří ani přes enormní prostředky, které se na to vynakládají…

Nehodám nezabráníte

Zoologické zahrady jsou zcela nepřirozené prostředí – v podstatě na naší planetě existuje jen málo ekologicky absurdnějších míst: na malé ploše několika desítek hektarů vedle sebe žijí stovky druhů zvířat z desítek nejrůznějších podnebných oblastí a ekosystémů. Do toho stovky ošetřovatelů a miliony návštěvníků, velká část z nich děti. K tomu připočtěte neustálý nedostatek financí a mnoho dalších faktorů – v případě Zoo Praha třeba stále nevyřešené povodňové území. Je jasné, že všechny tyto proměnné vytvářejí situaci, v níž není možné zajistit, aby se nikomu nic nestalo…

Problém ani není v tom, že by to zoologické zahrady slibovaly, větším problémem je, že podobné nehody vyvolávají nepřiměřenou pozornost médií – člověk zabitý tygrem nebo gorilou prostě vždycky bude větší téma než člověk přejetý autem nebo motorkou. A že se nehody stávají, dokazuje následující článek:

Je tohle agrese?

Kolik umírá zvířat v zoologických zahradách? A kolik je tam smrtelných úrazů lidí?

Má ale smysl lidi i zvířata takovým tlakům vystavovat?

Co s tím?

Fakta jsou jasná – zoologické zahrady sice ohroženým zvířatům pomáhají, ale rozhodně ne tolik, jak by rády, aby to vypadalo. Podceňovat by se rozhodně neměla ani jejich výchovná role – řada městských dětí viděla jiné zvíře než psa a vrabce jen v nich.

Nebylo by racionálnější funkce zoologických zahrad rozdělit – tedy zachovat ochranu zvířat a oddělit od ní pouhé „pouťové“ pokukování po zvířatech, které je v době dokonalých dokumentů a virtuální reality na cestě přece jen poněkud nedůstojné? Většina kritiků zoologických zahrad si to myslí…

Zoologická zahrada budoucnosti - Obrázek 1

Jak bude vypadat zoologická zahrada budoucnosti? Podívejte se!

reklama

reklama