NASA skončí s aktivitami na oběžné dráze Země ASAP. Proč?

Změna souvisí s celou budoucností agentury.
ISS a Země pod ní...
ISS a Země pod ní...

reklama

"Zmizíme z Mezinárodní vesmírné stanice, jak jen nejrychleji to půjde," řekl v prosinci ředitel pilotovaných misí NASA Willian Gerstenmaier na tiskové konferenci. Od té doby jeho slova cirkulují médii jako hrozné proroctví. Blíží se tedy úplný konec pobytu člověka v kosmu? Nebo alespoň toho ze Spojených států? Jisté je, že bez financí NASA nebudou ruské, japonské ani evropské národní rozpočty schopny stanici zaplatit.

Konec ISS?

Co na první pohled působí jako hrůzný nápad a definitivní ortel nad samotnou podstatou přítomnosti lidí ve vesmíru, se ale nakonec ukazuje být pozitivním posunem stavu věcí. Namísto pozemské orbity má totiž NASA upředen zrak mnohem dále za Zemi! Co se však stane s ISS poté, co NASA stáhne svou účast?

V první řadě na to nedojde před rokem 2024. Gerstenmaierovy výroky totiž mluví o dlouhodobé koncepci agentury, nikoliv změně platné od nejbližší snídaně. Tou dobou přitom skončí prodloužená životnost ISS - ve skutečnosti byla stanice původně plánovaná jenom do roku 2020, zdá se však, že bude ještě chvíli na to udržována funkční. Spekuluje se sice o prodloužení až do roku 2028, vzpomínka na kolabující stanici Mir ale naznačuje, že staré stanice nadělají často více škody než užitku.

 

Agentura posledních několik let vyvíjí svou znovupoužitelnou loď Orion schopnou letu k Měsíci, asteroidům či k Marsu. Jedná se však jenom o základ meziplanetární mise - pro stavbu dalších modulů NASA potřebuje více peněz, a to znamená osekání zbytečných výdajů. Americký Kongres sice agentuře do roku 2020 přiklepl další zdroje - konkrétně o něco přes miliardu dolarů ročně - i výzkum na palubě ISS však stojí nemalé sumy, a půjde proto stranou. Neznamená to nutně, že na oběžné dráze Země bude mrtvo.

Budoucnost patří soukromníkům

Gerstenmaier totiž ve svém prosincovém prohlášení jedním dechem dodal, že místo po NASA by měl vyplnit soukromý sektor. Není jisté, zdali dovedou privátní společnosti během dekády dojít tak daleko, mají k tomu však momentálně ty nejlepší předpoklady v historii. Už nyní je řada pokusů na ISS zcela privátního charakteru. Letos se k nim navíc možná připojí i pokusný "nafukovací" modul společnosti Bigelow, který tu otestuje možný základ budoucí náhrady ISS. Společnosti jako SpaceX a Blue Origin v loňském roce prokázaly, že soukromé agentury mají sto sáhnout až ke hvězdám - a ISS by pro ně možná být dobrým odrazovým můstkem k novým ziskům.

Pokud se jim pobyt vyplatí, mohou si stanici příští generace postavit sami a levněji - již nyní jsou ostatně soukromníci na hranici schopnosti provozovat k ISS pravidelné zásobování surovinami i posádkou. Příští těžké nosiče, především raketa Falcon Heavy, by měla být sto vynést i velké moduly, jejich spojování by se pak mohlo v éře robotiky spolehnout bez lidského elementu, jakým byl v éře budování ISS raketoplán. Existuje také alternativní scénář, že "ISS 2" postaví Čína s omezeným přispěním Ruska, USA a Evropy. Asijská velmoc už tento nápad představila zbylým kosmickým agenturám.

Tim Peake

Britský astronaut zavolal z ISS omylem jedné důchodkyni. Co jí řekl?

 

NASA samotná si tu možná před definitivním stažením své expedice vyzkouší i připravovaný habitat pro hluboký vesmír - a tudíž i cesty k Marsu. Pilotní start modulu je naplánován na rok 2020, o několik let na to se z orbity vydá na oblet Měsíce. Právě na výzkum a vývoj tohoto modulu dostala NASA největší podíl nových peněz. Ačkoliv při konstrukci NASA využije celou řadu zkušeností ze spolustavby ISS, modul musí být mnohem fortelnější, aby svou posádku ochránil před radiací hlubokého vesmíru.

Momentálně probíhá výběrové řízení, již nyní se však zdá, že i zde bude vítězem právě nafukovací konstrukce Bigelow. Ačkoliv tak mají soukromé společnosti na převzání žezla po NASA jenom deset let, už nyní stoupá jejich prestiž, jak u Bigelow, tak i SpaceX, doslova raketovým tempem.

Ladislav Loukota

reklama

reklama