1. listopadu 2017 16:14

NASA hodlá ochladit Yellowstone a zamezit zkáze lidstva

Supervulkán pod Yellowstone může přinést energii i zkázu. Přinášíme jeden riskantní nápad.

Americký národní park Yellowstone a jeho neméně slavný sopečný kráter a supervulkán Caldera se stále více stávají předmětem rozsáhlých odborných diskusí. Téma o nedotčené divočině a malebné krajině plně barevných jezer a gejzírů ovšem zůstává bez povšimnutí – v poslední době se řeší něco úplně jiného. NASA se totiž domnívá, že odpočívající sopka uvnitř národního parku představuje v současné době větší hrozbu pro život na Zemi než vesmírná tělesa. Své o tom ví Brian Wilcox z laboratoře NASA’s Jet Propulsion Laboratory (JPL): „Byl jsem členem rady NASA pro planetární obranu, která zkoumala způsoby, jakými by mohla NASA bránit planetu před asteroidy a kometami. Během této studie jsem dospěl k názoru, že hrozba supervulkánu je podstatně větší než hrozba asteroidu nebo komety.“

Nebezpečný supervulkán

Supervulkán představuje oproti běžné sopce nesrovnatelně větší hrozbu. Dokáže vyprodukovat nesrovnatelně větší množství magmatu a výparů, jejichž mračna by dokázala pokrýt velkou část Spojených států. Na Zemi se přitom nachází kolem 20 známých supervulkánů. Významná erupce se objevuje asi jednou za 100 000 let.

Čistě hypoteticky se jedná o vyšší pravděpodobnost opakování nežli pád asteroidu, který například ukončil dinosauří éru. Výbuch v Yellowstonu by zvládl změnit světové klima až po několik staletí. Ostatně pro hmatatelný příklad nemusíme chodit příliš daleko. Zničujícím důkazem je výbuch supervulkánu Toba v Indonésii, k němuž došlo asi před 75 000 lety. Supervulkán do atmosféry vychrlil mimo jiné asi 4000 tun plynného sirovodíku a obrovské množství prachu, což způsobilo vulkanickou zimu trvající jednu dekádu.

Ačkoliv se výbuch supervulkánu v Yellowstonu v rámci příštích let neočekává, jeho perioda je oproti kataklyzmatickým dopadům vesmírných těles mnohem častější. Leč se může zdát hrozba výbuchu neodvratitelná, odborníci z NASA přišli s teoretickým a vskutku neobyčejným řešením: hodlají sopku navrtat a ochladit. Supervulkán se totiž probudí k životu až poté, co se roztavená hornina ohřeje na vysoké teploty. Až pak se stane vysoce tekutou a dojde k výbuchu. Pokud ale zůstane teplota v rámci mezí stabilní, hornina zůstane v bezpečí na svém místě.

Kilometrové vrty

Podle dosavadních propočtů v případě Yellowstone stačí ochladit asi 35 procent horniny. Řešením je navrtat pod hydrotermální vody a po stranách magmatické komory otvory hluboké asi 10 kilometrů, kterými by mohla ucházet horká pára. V případě mimořádné události by pak byla patřičná místa injektována chladnější vodou, která by extrahovala teplo. Chladicí proces by mohl snížit horké magma natolik, aby nedošlo k výbuchu. Uvolňování páry samo o sobě ovšem představuje možné riziko. Řeč je o příliš hlubokých větracích otvorech, které by mohly způsobit výbušné odtlakování. Pokud by k němu skutečně došlo, navrtáním by nastal přesný druh erupce, kterému se vědci snažili vyvarovat.

Výroba energie v Yellowstone

Pokud by došlo k realizaci, podobný projekt by vyšel daňové poplatníky na více než 3,5 miliardy amerických dolarů. NASA ovšem argumentuje tím, že by pára ze zahřáté vody o teplotě kolem 350° Celsia mohla být použita pro pohon motorových turbín. Počáteční investice by tak mohla být získána zpět ve formě vyrobené elektřiny. Předpokládaná částka možná vypadá kdovíjak astronomicky, ovšem v případě USA se například jedná o 0,6 procent ročního rozpočtu ozbrojených sil.

Text: Petr Smejkal

Topi Pigula

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom