Na olympijských hrách vítězí astmatici. Tajná zbraň těch nejlepších sportovců je nemoc

Jak je možné, že sportovec trpící astmatem je na olympijských hrách ve výhodě?
Olympijské medaile - rok 2018
Olympijské medaile - rok 2018
Trainholic CC BY-SA 4.0
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Od běhu na lyžích, až po rychlobruslení – zimní olympijské hry jsou plné dechberoucích sportovních výkonů. Ale pro velké množství olympioniků je to mnohem doslovnější, než by se mohlo zdát: o tom, kdo dostane medaili, totiž často rozhoduje porucha dýchání, astma.

Astma olympioniků

Pokud si myslíte, že astma výkon sportovců omezuje nebo snižuje, jste na omylu – je to přesně naopak. Právě sportovci, kteří “trpí” astmatem totiž mají větší pravděpodobnost než jejich konkurenti, že vyhrají medaile.

Něco čísel: Až jeden ze čtyř zimních olympioniků má astma, tedy poruchu, která omezuje dýchací cesty a ztěžuje normální dýchání. To je téma pro Johna Dickinsona, profesora na univerzitě Kent’s School of Sport and Exercise Sciences. Studoval astma v elitních soutěžích řadu let a tvrdí, že počet sportovců s tímto onemocněním může být v extrémních sportech ještě vyšší – až u 70 % v plaveckých sportech a u 50 % běžkařů.

Biatlonistka Olena Zubrilova v roce 2006
Autor: Bjarte Hetland CC BY 2.5 Biatlonistka Olena Zubrilova v roce 2006

Příčina, nebo následek?

Extrémní sporty mohou přitahovat atlety, kteří mají astma, říká americký expert, ale mohou také způsobit problémy s dýcháním. Lidé totiž normálně dýchají nosem, který ohřívá a zvlhčuje vzduch, filtruje také drobné částice prachu a škodlivé chemikálie. Ale během vytrvalostních závodů začne většina sportovců dočasně dýchat ústy.

"Získáte tak bezproblémový přísun vzduchu do dýchacích cest," říká. To ale způsobuje zmatek v plicích: vysychají vzduchové vaky a vznikají tak záněty. Důsledkem může být astma, a jak ukazuje jeho výzkum u sportovců, často se to opravdu děje.

Tito sportovci dokážou i přes všechno to sípání a kašlání na olympijských hrách uspět, a dokonce i překonat sportovce bez astmatu. To platí zejména u zimních sportů.

V odborné literatuře z roku 2012 odborník na astma Kenneth D. Fitch analyzoval čísla o sportovcích s astmatem. Zjistil, že během zimních her v Salt Lake City v roce 2002 mělo 5,2 % sportovců astma, ale tato skupina získala 15,6 % medailí. Pozoroval stejný účinek v roce 2006 v Turíně (7,7 % sportovců s astmatem získalo 14,4 % medailí) a Vancouveru v roce 2010 (7,1 % sportovců s astmatem získalo 11,8 % medailí).

Dýchátko astmatika
Autor: James Heilman Dýchátko astmatika

Jaká je souvislost?

Nabízí se samozřejmě spekulace, zda sportovcům nepomáhají k lepšímu výkonu některé léky, které se proti chronickému astmatu používají. Mezinárodní olympijský výbor inhalátory albuterolu zakázal už roku 1972, od té doby několikrát změnil postoj, v moderní době se používají čast, podle článku na webu PopSci je využívalo více než 90 procent olympijských sportovců, kteří si podali žádost o výjimku kvůli astmatu mezi lety 2004 a 2008. Podle lékařů by ovšem neměly mít na vliv na sportovní výkon, pokud nebudou podávány v opravdu gigantických množstvích, pak by ovšem mohly mít tyto látky protizánětlivé účinky, které například potlačují bolest. Ale pokud by měl sportovec brát takto enormní dávky léčiv, s největší pravděpodobností by vůbec nebyl schopen jakéhokoliv sportovního výkonu. Navíc by tato léčba měla pravděpodobně vedlejší účinky včetně bolestí na hrudi a závratí, které by k ideálnímu výkonu také rozhodně moc nepřispěly.

Tiril Eckhoff
Autor: BillyBonkers CC BY 3.0 Tiril Eckhoff

Jinou variantou je užívání kortikosteroidů, které snižují zánět v hrudníku. Je to docela agresivní forma léčení, která opravdu snižuje zánět svalů. Sportovec, který takovou látku užívá, se bude cítit lépe a zotaví se rychleji. Vzhledem k tomu, že sportovci musí v současné době požádat o vydání k povolení užívání takových léků včetně posouzení nezávislého panelu, je nepravděpodobné, že by ho mohli zneužívat k lepším výkonům. Světová antidopingová agentura neustále reviduje své standardy nejen proto, aby zabránila dopingu, ale také, aby ochránila zdraví sportovců s astmatem.

Existuje ale i další důvod, proč by lidé s astmatem mohli na olympiádě vyhrávat: protože musí věnovat větší pozornost svému dechu. A jak ví každý, kdo se někdy sportu vrcholově věnoval, právě dýchání je klíčem k úspěchu ve všech sportovních odvětvích včetně šachu. Zkrátka a dobře: ten, kdo lépe ovládá svůj dech, má před konkurencí značnou výhodu. A astmatici jsou k této kontrole dechu nuceni každodenně…

Text: MK

Reklama
Reklama