Na geny to neházejte! Na délku života mají minimální vliv, zaskočilo vědce

Geny hrají v životní hře, tedy v tom, jak dlouho na Zemi pobudeme, naprosto jinou jinou úlohu, než jsme si mysleli.
Stará nebo mladá?
Stará nebo mladá?
pixabay.com

Když se mluví o délce lidského života, téměř vždy se debata stočí na dva scénáře: buď daný člověk žije tak dlouho, že za to určitě můžou geny, anebo se něco divného stalo a on žije proti genetickým předpokladům moc dlouho/krátce. Ale vždy za to podle lidí mohou geny...

Vědci jsou tímto tématem a odpovědí na otázku, jakou roli hrají geny v dlouhověkosti, také posedlí. Během desítek let výzkumů se pohled vyvíjel a měnil, nejnovější práce se ale nezvykle shodují: geny jsou v tom nevinně, na délku lidského života mají dopad úplně jiné faktory a jejich vliv je mnohem silnější, než mají pouhé geny.

Své stáří máme v hlavě
Autor: pixabay.com Své stáří máme v hlavě

Kde je "problém"? 

V podstatě s děděním souvisí, nikoliv ale s dědictvím genetické informace, nýbrž s dědictvím bohatství. Zdaleka nejdůležitějším faktorem, který má hlavní dopad na délku života, se totiž ve statistikách jeví kvalita lékařské péče. A ta zase přímo souvisí s tím, jak bohatý je člověk – tedy s tím, kolik peněz může (i skrze státní zdravotní pojištění) na své zdraví vynaložit. A když už patříte mezi ty vyvolené, kteří mají zdravotní péči opravdu kvalitní, existuje značná pravděpodobnost, že toto bohatství přenesete i na své potomky – tedy že po vás zdědí nejen nevýznamné geny, ale především peníze, za které si dobré zdraví zkrátka koupí.

Rodinné vlivy

Ty se projevují také v dalších „zděděných“ oblastech, které mají statisticky největší vliv na to, jak dlouho budete žít: například způsob stravování, míra fyzické aktivity, kvalita životního prostředí, kde člověk vyrůstá. Žádný z těchto faktorů nemá nic společného s geny, přesto mají na lidské zdraví větší dopad než kombinace čtyř písmenek našeho genetického kódu.

Nejnověji se tomu věnovali autoři obří studie, která vyšla v odborném časopise Genetics http://dx.doi.org/10.1534/genetics.118.301613. Až doposud se odhadovalo, že geny přispívají k délce života 15–30 procenty, autoři této rozsáhlé analýzy ale tvrdí, že i to jsou značně přehnané a tedy nepřesné odhady. Vycházeli z údajů genealogického webu Ancestry.co, který má údaje o původu přes 400 milionů lidí. Větší vzorek pro nějakou práci je už asi těžké si představit.

Vědci směli data z této monstrózní databáze využít pro analýzu lidí narozených v devatenáctém a dvacátém století – cílem bylo najít korelaci mezi věkem lidí a jejich potomků. Výsledky byly dost šokující: vědci našli větší souvislost mezi věkem manželů než sourozenců! Z toho vyplývá, že větší dopad na délku dožití má prostředí, kde lidé žijí, než genetická informace, kterou zdědí po svých rodičích!
Tento výzkum vzal v úvahu i další faktory, jako je celková bezpečnost, rozdíly podle světadílů a několik dalších. Výsledek? Geny jsou zodpovědné za délku života jen z pouhých 7 (slovy sedmi) procent!

Text: MK


 

reklama