Na geny to neházejte! Na délku života mají minimální vliv, zaskočilo vědce

Geny hrají v životní hře, tedy v tom, jak dlouho na Zemi pobudeme, naprosto jinou jinou úlohu, než jsme si mysleli.
Stará nebo mladá?
Stará nebo mladá?
pixabay.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Když se mluví o délce lidského života, téměř vždy se debata stočí na dva scénáře: buď daný člověk žije tak dlouho, že za to určitě můžou geny, anebo se něco divného stalo a on žije proti genetickým předpokladům moc dlouho/krátce. Ale vždy za to podle lidí mohou geny...

Vědci jsou tímto tématem a odpovědí na otázku, jakou roli hrají geny v dlouhověkosti, také posedlí. Během desítek let výzkumů se pohled vyvíjel a měnil, nejnovější práce se ale nezvykle shodují: geny jsou v tom nevinně, na délku lidského života mají dopad úplně jiné faktory a jejich vliv je mnohem silnější, než mají pouhé geny.

Své stáří máme v hlavě
Autor: pixabay.com Své stáří máme v hlavě

Kde je "problém"? 

V podstatě s děděním souvisí, nikoliv ale s dědictvím genetické informace, nýbrž s dědictvím bohatství. Zdaleka nejdůležitějším faktorem, který má hlavní dopad na délku života, se totiž ve statistikách jeví kvalita lékařské péče. A ta zase přímo souvisí s tím, jak bohatý je člověk – tedy s tím, kolik peněz může (i skrze státní zdravotní pojištění) na své zdraví vynaložit. A když už patříte mezi ty vyvolené, kteří mají zdravotní péči opravdu kvalitní, existuje značná pravděpodobnost, že toto bohatství přenesete i na své potomky – tedy že po vás zdědí nejen nevýznamné geny, ale především peníze, za které si dobré zdraví zkrátka koupí.

Rodinné vlivy

Ty se projevují také v dalších „zděděných“ oblastech, které mají statisticky největší vliv na to, jak dlouho budete žít: například způsob stravování, míra fyzické aktivity, kvalita životního prostředí, kde člověk vyrůstá. Žádný z těchto faktorů nemá nic společného s geny, přesto mají na lidské zdraví větší dopad než kombinace čtyř písmenek našeho genetického kódu.

Nejnověji se tomu věnovali autoři obří studie, která vyšla v odborném časopise Genetics http://dx.doi.org/10.1534/genetics.118.301613. Až doposud se odhadovalo, že geny přispívají k délce života 15–30 procenty, autoři této rozsáhlé analýzy ale tvrdí, že i to jsou značně přehnané a tedy nepřesné odhady. Vycházeli z údajů genealogického webu Ancestry.co, který má údaje o původu přes 400 milionů lidí. Větší vzorek pro nějakou práci je už asi těžké si představit.

Vědci směli data z této monstrózní databáze využít pro analýzu lidí narozených v devatenáctém a dvacátém století – cílem bylo najít korelaci mezi věkem lidí a jejich potomků. Výsledky byly dost šokující: vědci našli větší souvislost mezi věkem manželů než sourozenců! Z toho vyplývá, že větší dopad na délku dožití má prostředí, kde lidé žijí, než genetická informace, kterou zdědí po svých rodičích!
Tento výzkum vzal v úvahu i další faktory, jako je celková bezpečnost, rozdíly podle světadílů a několik dalších. Výsledek? Geny jsou zodpovědné za délku života jen z pouhých 7 (slovy sedmi) procent!

Text: MK


 

Reklama
Reklama