Mount Everest se mění na „fekální časovanou bombu“. Pokutám se turisté vysmívají

Nejvyšší hora světa ohrožuje obyvatele žijící na jejím úbočí fekálními bakteriemi. A to zdaleka není všechno.
Výstup na Mount Everest
Výstup na Mount Everest
pixabay.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Velehora Mount Everest se v posledních několika desetiletích změnila v nechutnou zapáchající skládku. Roky komerčního horolezectví nahromadily na nejvyšší hoře světa obrovské množství odpadků. Když Edmund Hillary a šerpa Tenzing Norgay dosáhli v roce 1953 vrcholu hory Everest, jen stěží mohli tušit, jak se tohle místo následující léta promění.

Znečištěný Everest

Během pouhých šesti desetiletí bylo zaznamenáno mnoho tisíc úspěšných výstupů, jejichž počet se každoročně neúměrně navyšuje. Jenom během letošní jarní sezony na „střechu světa“ vystoupalo přes 600 dobrodruhů. Po zdolání vrcholu Mount Everest ale uspokojení turisté jakoby slepě zapomínali na zákony přírody. Bez povšimnutí za sebou nechávají opuštěné stany, rozbité horolezecké vybavení, kyslíkové kanystry, obaly a spoustu exkrementů. Jednoduše řečeno: to, co jde nahoru, se ne vždy vrátí zase zpátky dolů. Tahle skutečnost má za následek nahromadění mnoha set tun odpadků, které se kupí na severovýchodním a jihovýchodním hřbetu. Standardní výstupy tak nejsou pouze nebezpečně přeplněné houfy horolezců, ale také nechutným znečištěním. A jsou to právě lidské výměšky, jež představují největší zdravotní rizika. Podle horolezecké asociace v Nepálu dosáhlo znečištění kritické úrovně do takové míry, že na nejvyšším vrcholu světa skutečně hrozí šíření nemocí. Tato situace však ohrožuje nejen samotné turisty, ale zejména přes miliardu lidí, kteří jsou na vodě z okolních řek životně závislí. V základních táborech tak pozvolna vznikají volně přístupné toalety a odpadní koše. Právě na těchto místech se natěšení horolezci dlouhé týdny aklimatizují, tudíž za sebou logicky zanechávají větší množství odpadků. Základní tábory dosud nabízely stany, vybavení a zásoby, ovšem na toalety nikdo nepomýšlel. Odpad se tak celé roky nebezpečně hromadil na několika málo místech, což ve výsledku vytvořilo nepřehlédnutelné skládky. „Horolezci obvykle vykopají otvory ve sněhu, které použijí jako toalety, čímž na místě zanechají lidský odpad,“ popsal situaci šéf organizace Ang Cering Šerpa.

Směšné pokuty

Úřady Tibetu a Nepálu se snaží proti dalšímu znečištění bojovat různými způsoby. Na řadu přišly dokonce finanční postihy, které ovšem nejsou pro bohaté výletníky nijak vysoké. Zaplatit pokutu 100 dolarů za každý kilogram odpadu zkrátka nedělá majetným turistům sebemenší problém. Nepálské úřady dokonce praktikují různé zálohy, jejichž výše se pohybuje kolem 4000 dolarů. Pokud turistická výprava poruší předpisy, o celý vklad jednoduše přijde. Tamní vláda zavedla také předpis, který po každém horolezci vyžaduje, aby do základního tábora přinesl minimálně 8 kilogramů odpadu, tedy odhadované množství odpadků každého člověka. Situace se sice mírně lepší, ovšem tuny odpadků z hory bez lidského úsilí samozřejmě nikdy nezmizí. Do práce se tak musí pouštět unavení nosiči, kteří jenom v roce 2016 na svých bedrech odnosili několik tisíc kilogramů lidských výkalů. Nechutný náklad pak vykládají do zákopů v nejbližší vesnici, čímž ovšem pohoršují místní vesničany. Okolní vzduch totiž ustavičně zapáchá a pravidelné monzunové deště odpadní skládku vyplavují do potoků a řek. Naštěstí se ale začala objevovat mnohem efektivnější řešení. Vynalézaví inženýři se snaží odpadní jámy převést do zařízení na výrobu bioplynu, čímž by zapáchající látky využili na palivo.

Leniví horolezci

V současné době probíhá kampaň, která si dala za cíl sběr a recyklaci alespoň 90 tisíc kilogramů odpadů ročně, což je zatím nejambicióznější projekt svého druhu Jedná se však o namáhavou a časově náročnou práci. Do táborů musí nosiči nejprve vystoupat, odpadky naložit a pak je opatrně přenést na určená místa. Cílem je do konce příštího roku dostat všechen odpad do Káthmándu, hlavního města Nepálu, kde bude recyklován. A leč byl zatím nashromážděn jen nepatrný zlomek ze stanoveného množství, po stezkách bylo již nyní nainstalováno několik desítek pevných odpadních nádob z kamene a zinkových plechů. Úřady však stojí před nelehkých úkolem. Na Mount Everest se totiž vypravuje stále více nezkušených (nebo zpohodlnělých) zájemců, kteří si rádi připlatí a své vybavení nechávají nosit samotné šerpy. Vysoký komfort turistů se ale negativně odráží na samotném programu tamních úřadů, neboť obtěžkaní průvodci poté nejsou schopni odnášet odpad.

Everest plný nebožtíků

Zní to možná až neuvěřitelně, ale kolem Everestu se nacházejí i pozůstatky zemřelých horolezců, kteří výstup jednoduše nezvládli. „Je to velmi obtížné, ne z logistických nebo technických důvodů, ale kvůli zákonu. Nemůžeme zpopelnit nebo pohřbít lidská těla bez souhlasu,“ popsal situaci Ang Dordží Šerpa, vedoucí Výboru kontroly znečištění Sagarmatha (SPCC). Nikdo sice přesně neví, kolik lidských těl na Everestu zůstalo, střízlivé odhady však počítají s minimálně 200 těly. Většina bezvládných mrtvol sice leží ve skrytu skal a lavin, ovšem některá byla vlivem tání již odkryta a vystavena na oči vyděšeným horolezcům. Globální oteplování se totiž začíná viditelně projevovat i na nejvyšší hoře světa.

Text: Petr Smejkal

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama