Mobily mění lidské lebky. Mladé generaci roste na hlavě nová kost

Zní to absurdně, zní to nesmyslně, zní to asi i hloupě. A přesto je to pravda. Užívání mobilních telefonů mění něco tak neměnného, jako je lidská lebka. Co se s našimi hlavami děje?
Ano, mobily vážně ovlivnují naši lebku...
Ano, mobily vážně ovlivnují naši lebku...
istock.com

Evoluce lebky

Když se řekne kostra nebo lebka, tak si představíme něco prakticky nezměnitelného – něco, co se musí vyvíjet celé stovky generací, aby se na tom projevila nějaká větší změna. Ale to je omyl – fyziologové už desítky let dobře vědí, že mnoho znaků je na kostře změnitelných až nečekaně rychle. A jedna z těchto změn právě teď probíhá, prakticky v přímém přenosu přímo před našima očima, a to přesto, že ji nevidíme. 

Začněme malým pokusem: zkuste si rukou sáhnout na zadní část své hlavy, přesně na místo, kde se páteř spojuje s lebkou. Pokud si tam nahmatáte drobný výběžek, který by mohl připomínat ocásek, pak vám gratulujeme: patříte k těm, jejichž těla se zřejmě snaží adaptovat na mobilní telefony.

Popsali to vědci v odborném časopise Scientific Reports. Když tito experti z australské univerzity The Sunshine Coast studovali těla mladých lidí, objevili u nečekaně velkého množství podivnou deformaci lebky. 

Mění se nám lebka?
Autor: pixabay.com Mění se nám lebka?

Proč se mění lebka?

Jedná se o 2,6 až 3,1 centimetrů dlouhý výběžek, jakousi kostěnou ostruhu, která mladým lidem vyrůstá ze zadní části lebky. Vědci dali novému útvaru název EEOP (Enlarged Exteral Occipital Protuberance). Podle vědců roste poměrně dlouhou dobu, takže očekávali, že ho najdou nejčastěji u starších lidí – jenže se ukázalo, že realita je úplně jiná. V této studii zkoumali vědci 1 200 lidí ve věku mezi 18 a 86 lety – a EEOP byl nejčastější u těch ve věku mezi 18 a 30 roky. Každých deset let navíc znamenalo menší pravděpodobnost vzniku tohoto kostěného útvaru.

Již starší studie, které tento útvar zkoumaly, se shodly na tom, že jde o něco dost nového. Ještě v devadesátých letech byl výskyt tohoto kostěného výběžku u mladých mnohem, mnohem menší. „Byl jsem praktickým doktorem přes dvacet let a teprve v posledních letech jsem u svých pacientů objevil tento výrůstek,“ uvedl hlavní autor výzkumu David Shahar pro britský deník BBC.

Tento výzkum sice nepátral po příčinách změny, ale vědci si myslí, že i tak jsou jim na stopě. Vycházejí totiž z dřívějších výzkumů, které říkají, že stále častější používání mobilních technologií vede u mladých ke změně držení těla. A děje se to takovým tempem, že se na to organismus začíná adaptovat. 

Jedním z typických projevů mobilománie je „textovkový krk“ neboli neustále ohnutá hlava směrem dolů, k níž vede časté hledění do mobilních přístrojů. Podle vědců to vyvolává v těle reakci: hlava hledá v této pozici nějakou oporu, a tak si ji organismus vytváří – je jí právě kostěná ostruha v zadní části krku.

reklama