Množírny zvířat v Česku: Pořízení mazlíčka rychle, levně a bez otázek podporuje koloběh utrpení

Na počátku všeho je touha po zvířeti. Rychle, levně a bez starostí. Na konci jsou zvířata sloužící jako výrobna mláďat, na kterých majitelé bohatnou.
Dejte si pozor na známé triky zvířecích množíren...
Dejte si pozor na známé triky zvířecích množíren...
istock.com

reklama

Zvířecí záchranáři se léta snaží vysvětlit, že poptávka určuje nabídku. Přesto množitelům dál kvete byznys s utrpením, za které zájemci o levná štěňata, koťata, ježky či potkany bez váhání zaplatí. Krom toho, že podpoří množitele usilujícího pouze o zisk, může se jim snaha ušetřit při pořizování zvířete šeredně vymstít. Účty za veterinární ošetření totiž mohou být násobně vyšší.

Za každým mládětem stojí vyčerpaná matka
Autor: pixabay.com Za každým mládětem stojí vyčerpaná matka

Množírny sázejí na nevědomost

Množírny jsou nejčastěji spojovány se psy, byť podnikaví chovatelé dnes už vydělávají i na ježcích bělobřichých nebo potkanech. Scénář je však ve všech případech stejný. Zájemce si vybere zvíře na internetu. Obvykle to trvá kratší dobu než výběr nového telefonu či domácího spotřebiče.

Pokud by tomu bylo opačně a stejně jako v případě mobilu by si zájemce vyhledal podrobná specifika daného zvířete, prošel si recenze na tematicky zaměřených webech, nebo dokonce zhlédl videa ukazující, jak takové zvíře vlastně „funguje“ a co všechno potřebuje, množitelé by přišli na mizinu. V případě zvířat však mnohdy rozhoduje rychlost (nejvyšší) a cena (nejnižší).

Po výběru zvířete zájemce kontaktuje prodávajícího a domluví si schůzku „na půl cesty“. Málokdy si množitel pozve zájemce až domů, a to z jednoho prostého důvodu – aby je pak zájemce neobtěžoval, pokud zvíře bude nemocné nebo po návštěvě veterináře překvapivě zjistí, že jde o zcela jinou rasu, než jakou původně kupoval. Proto se předávání zvířat a peněz obvykle uskutečňují u benzinových pump, úřadů nebo na odpočívadlech u silnice.

V drtivé většině případů nedostane kupující žádnou smlouvu, žádný očkovací průkaz nebo jiné dokumenty ke zvířeti a na telefon prodávajícího se pak už nikdy nedovolá. V případě, že by zvíře bylo nemocné, nebo by dokonce záhy uhynulo, tak nemá kupující žádný důkaz o tom, od koho zvíře koupil a za kolik.

Veterinární vyšetření se může prodražit.
Autor: pixabay.com Veterinární vyšetření se může prodražit.

Soucit jako zbraň

A proč by měl vlastně nastat u zvířete problém – ať už zdravotní, či povahový? Protože množitelé, kteří nabízejí zvířata levněji než chovatelské stanice, neinvestují do veterinární péče, genetických testů, kvalitního krmiva ani vybavení. Samice zavřené v klecích či ohrádkách rodí takřka nepřetržitě, což jejich tělo vyčerpává a následkem mohou být nemocná nebo handicapovaná mláďata.

Nikoho také nezajímá povaha zvířat – zda jsou agresivní, bázlivá nebo trpí poruchou chování následkem nevhodné péče. Jde zkrátka jen a pouze o peníze. A také o soucit, který umí množitel velmi dobře využít. Když totiž zájemce začne tušit, že s kupovaným zvířetem není něco v pořádku, velmi zřídka se sebere a odjede. Častější je, že zvíře koupí, protože ho tím chce zachránit. Každou korunou přitom jen podporuje utrpení dalších zvířat, která produkují mláďata. Protože dokud bude poptávka, bude i nabídka.

Ježek pod dva tisíce korun?

Jaké jsou nejčastější oběti množitelů? U psů a koček jsou to tzv. módní plemena, jako francouzští buldočci, čivavy, mainské mývalí nebo perské kočky. Vlivem sociálních sítí se však do popředí dostávají i jiné živočišné druhy, jako jsou potkani nebo ježci – konkrétně ježek bělobřichý.

„Množení ježků může být bohužel poměrně výdělečná činnost. Množitelé mají leckdy plný sklep krabic s ježky, kterým hodí nejlevnější kočičí konzervu a víc se o ně nestarají,“ popisuje praktiky množitelů Aneta Marková ze spolku Šťastný Zvěřinec. „Ve vrhu bývá 4–⁠5 mláďat a prakticky všechny inzeráty na prodej malých ježků pod dva tisíce korun jsou od množitelů,“ říká Marková.

Ježci bělobřiší jsou v hledáčku množitelů už pár let
Autor: pixabay.com Ježci bělobřiší jsou v hledáčku množitelů už pár let

I ona se setkala s výše popsaným scénářem. „Prvního zachráněného ježka majitelka nabízela za odvoz s tím, že už na něj nemá čas. Komunikace byla pochybná, ale jelikož jsem o existenci množitelů ježků neměla ani tušení, nenapadlo mě to ani ve chvíli, kdy na poslední chvíli zrušila předání u ní doma a dovezla nám ježka na benzinku,“ líčí Aneta Marková, jejíž spolek má v současné době v péči tři zachráněné ježky bělobřiché.

Tehdy se mělo jednat o zhruba tříletého samečka, který ze začátku vůbec nekomunikoval. Při prohlídce se však zjistilo, že sameček je vlastně samička, která pravděpodobně sloužila jako továrna na mláďata.

Špína, vlhko a smrad

Případy, kdy se lidé dostali přímo na místo, kde se zvířata množí, nejsou obvyklé. Přesto se najdou. Takovou zkušenost má i Johana Holanová, a to s potkany. Zlákala ji internetová stránka propagovaná sloganem „chov ušlechtilých potkánků“ nabízející mláďata ihned k odběru. „Bohužel jsem si o nich nic víc nezjišťovala (moje hloupost a lenost) a ihned napsala e-mail, že mám zájem o dvě samičky. Hned mi odepsala chovatelka s tím, že samičky volné mají a že do chovu potkánky pečlivě vybírají, což mi tehdy přišlo jako dostatečný důkaz, že jsou to správní chovatelé,“ popisuje svou zkušenost Holanová.

Následoval termín schůzky, která se měla uskutečnit přímo v samotné množírně. „Když jsme na místo přijeli a volala jsem, že jsme tam, vyzvedl nás manžel chovatelky a vzal nás do sklepa, kde potkany chovají. Strašný pohled... všude špína, vlhko, smrad a spousty malých nevyhovujících klecí narvaných potkany. Bohužel jsme si i tak potkánky koupili, bylo nám jich líto a nedošlo nám, jak moc velkou chybu děláme a že našimi penězi podporujeme množírnu,“ líčí Johana Holanová. Tím ale příběh nekončí.

V autě si novopečená majitelka všimla u jednoho zvířete strupů na uchu, což ve sklepě kvůli tlumenému osvětlení nebylo vidět. Následovala návštěva veteriny, kde lékař u zvířete diagnostikoval svrab, který je přenosný nejen na zvířata, ale také na lidi. Holanová o celé věci informovala chovatelku, e-mail však zůstal bez odpovědi.

Doménou množitelů už dávno nejsou jen psi a kočky
Autor: pixabay.com Doménou množitelů už dávno nejsou jen psi a kočky

„Svrab jsme nakonec úspěšně vyléčili, ale dva týdny nato, co jsme si samičky od množitelky odvezli, začala jedna čůrat krev. Okamžitě jsme ji odvezli k veterinářce (specialistce na potkany). Tam samičce dělali nespočet různých vyšetření, aby se zjistilo, co se děje,“ popisuje Holanová.

Vyšetření nakonec ukázalo selhávání ledvin. „Bohužel se s tím u tak malého zvířete nedá nic dělat, proto jsme museli potkánka nechat uspat... Všechna vyšetření, včetně uspání, stála nemalé peníze, ale to je vedlejší. Nejhorší byla ta bezmoc, kdy víte, že zvířátku nemůžete nijak pomoci,“ dodává Johana Holanová, která o všem opět chovatelku informovala. A opět bez odezvy. Když se pak po chovatelích začala pídit na internetu, narazila na množství příspěvků a diskuzí, které případné zájemce o potkany měly varovat. Pozdě. Jak sama Johana Holanová přiznává, před samotnou koupí se jí zjišťovat informace o chovatelích nechtělo. Není ale jediná. Podle zvířecích spolků je velmi časté, že lidé si nic nezjistí nejen o chovatelích, ale ani o daném zvířeti či konkrétním plemeni. V kombinaci se zanedbanou péčí a nevhodným křížením pak mají v rukou časovanou bombu, která může být obzvláště v případě psů velmi nebezpečná.

Své o tom ví Hana Ďuráková z OS Buldočí naděje, kam se dostávají nejen boldočci, buldoci a mopsové z množíren, ale i z nevhodných podmínek. „Vzhledem k tomu, že i povaha se dědí a o předcích takového psa nic nevíte, může vám z roztomilého štěňátka snadno vyrůst nekomunikativní zloun, který nebude mít rád jiné psy a vlastně ani vás, a nic s tím neuděláte,“ vysvětluje Ďuráková.

Největší zájem o zvířata je před Vánocemi
Autor: pixabay.com Největší zájem o zvířata je před Vánocemi

Koupě, nebo adopce?

A jaký je vlastně rozdíl mezi množitelem a zodpovědným chovatelem? Jeden se bude zajímat o vaše zkušenosti s daným zvířecím druhem, o zázemí, ve kterém bude zvíře žít, o to, zda vám ho má kdo pohlídat v případě dovolené či nemoci, a i o to, jak a čím ho budete krmit. Druhému bude zcela jedno, kde, s kým a taky jak dlouho bude zvíře žít.

U jednoho se může stát, že budete muset absolvovat vstupní pohovor, na jehož základě se rozhodne, zda jste pro zvíře vhodný majitel a dostanete k podpisu smlouvu jasně stanovující vaše povinnosti vůči zvířeti. U druhého se v případě problémů nedovoláte ani nedopíšete a ani policie vám v případě potřeby nepomůže, protože nebudete mít žádný důkaz o koupi zvířete.

Je pro vás chovatelská stanice příliš drahá? V Česku existuje celá řada azylů a útulků pečujících o všemožné zvířecí druhy v nouzi – ať už to jsou psi, kočky, potkani nebo třeba papoušci.

V azylech můžete najít i papouška. Třeba to nebude kakadu palmový, ale i tak to stojí za pokus
Autor: archiv Prima ZOOM V azylech můžete najít i papouška. Třeba to nebude kakadu palmový, ale i tak to stojí za pokus

Adopce je další způsob, jak si pořídit zvířecího člena rodiny. Ani ona ale není úplně zadarmo. Krom adopčního poplatku očekávejte zvýšený zájem o to, kde a jak bude zvíře žít, jaké máte zkušenosti a mnohdy je podmínkou i předadopční kontrola a pravidelné zprávy o stavu zvířete z nového domova. Do každého z nich totiž pracovníci a dobrovolníci ze zvířecích spolků investovali čas i peníze a adopcí jejich zájem o to, aby se zvíře mělo dobře, nekončí.

V každém případě je potřeba pečlivě zvážit, jaké jsou vaše možnosti a schopnosti, protože zvíře si k člověku vytváří emocionální pouto. A takové zlomené srdce neumí vyléčit žádný veterinář.

reklama

reklama