K masakru 1 400 delfínů, který znechutil celý svět, vedla nečekaná chyba. Jaký byl původní plán?

Tradiční hon na kytovce má na Faerských ostrovech mnoho zastánců. Ten letošní ale odsoudili i ti, kteří se jej každoročně účastní.
Byl dosažen limit pro přehrávání

Litujeme, ale na vašem účtu je přehráváno příliš mnoho videí zároveň. Pokud chcete pokračovat v přehrávání na tomto zařízení, prosím, ukončete přehrávání na jiných zařízeních. Více o limitech přehrávání videí na účtech s předplatným najdete na adrese https://ipri.ma/faqbr

Lovci za jeden den usmrtili přes 1400 delfínů

reklama

Nic netušící kytovce najednou vyruší podivný zvuk; do vody dopadají první kameny. Lidé na lodích je vytahují a házejí je do moře znovu a znovu, zatímco vyplašené hejno uzavírají v půlkruhu a tlačí na mělčinu. Kytovci panikaří. Vidí strach všude okolo sebe. Snaží se před ranami uniknout, ale není kam. Nakonec se nevyhnutelně, v zoufalé snaze uniknout, obrátí směrem do zátoky.  

Těm, kteří se v panice sami nevrhnou na pláž, zabodnou rybáři tupý hák do dýchacího otvoru a na břeh je vytáhnou. Pak jim speciálním nožem přetnou hřbet v oblasti míchy. Pokud se to udělá správně, je kytovec mrtvý za několik sekund… někteří ale umírají i několik minut.   

Voda se barví do ruda a ti kulohlavci nebo delfíni, na které ještě nepřišla řada, v ní musejí plavat. A před nimi se válejí desítky mrtvých, podřezaných a krvácejících těl jejich rodinných příslušníků a blízkých z hejna, s nimiž strávili mnoho společných měsíců i let a pro které, jak prokázal výzkum, mají mnozí delfíni dokonce i jména

Takhle nějak probíhá na Faerských ostrovech tradiční lov kytovců zvaný Grindadráp z pohledu zvířat, která mu každoročně padají za oběť. Nejčastěji jsou to kulohlavci černí či druh delfína zvaný plískavice. Ročně jich tamní lidé zabijí okolo devíti set. 

Tradice a její sdílení mezi místními

Z pohledu těch, kteří za zachování této tradice udržované už od 16. století vehementně bojují navzdory nevoli ochránců zvířat a také mimochodem i řadě místních lidí, jde ale víceméně o jakési kulturní dědictví. Faerské ostrovy by totiž v minulosti nemohly bez tohoto zdroje tuku a masa zůstat samostatné – podmínky jsou na tomto souostroví, které je autonomní součástí Dánska a leží v polovině cesty mezi Norskem a Islandem, velmi nehostinné.

Dnes sice samozřejmě existuje mnoho alternativ, přesto se lov pořádá dál; maso i tuk místní právě kvůli tradicím prodávají jen zřídka, daleko častěji ho sdílejí jen mezi sebou. Z tohoto úhlu pohledu by se asi dal Grindadráp přirovnat k tradičním honům na vysokou, bažanty nebo divoké kachny, které známe z našich podmínek; ačkoli je samozřejmě třeba vzít do úvahy rozdíl mezi kachnou a jedním z nejinteligentnějších savců, které na planetě máme.  

Letošní hon ale vyvolal ještě větší pohoršení, než obvykle a došlo to až tak daleko, že jej zkritizovali také lidé, kteří se jindy zasazují o jeho zachování. „Je mi zle z toho, co se stalo,“ nechal se slyšet například předseda místní lovecké asociace Heri Petersen.

Neuvěřitelný masakr

Důvodem je, že počet zabitých zvířat (tentokrát to byli delfíni, přesněji plískavice běloboké) je letos naprosto bezprecedentní. Rybáři při jediném lovu zabili 1 428 kusů. Podle hnutí Sea Shepherd, zaměřeného na ochranu života v oceánech, je to největší masakr zvířat v dějinách ostrovů.

Není divu, že od něj dávají mnozí ruce pryč. Na takové množství delfínů totiž nebyl zdaleka dostatek rybářů a živí a vyděšení kytovci se tak podle Petersena na břehu svíjeli zbytečně dlouho, když čekali na jistou smrt.

A co víc, dost možná to bude nadarmo. Jak se totiž svěřil jeden z místních lidí dánským novinám Ekstra Bladet, není pravděpodobné, že by místní zvládli takové množství masa vůbec zpracovat. „Odhaduji, že většinu delfínů prostě jen tak hodí do popelnice, nebo je zakopou. Měli bychom mít nějaké kvóty na to, kolik kusů v kterém okrsku zabít a rozhodně bychom neměli zabíjet delfíny.“

Ke kritice se přidal i bývalý předseda Faerské Grindadrépové asociace Hans Jacob Hermansen. „Zničilo to všechnu práci, kterou jsme udělali, aby se Grindadráp mohl zachovat,uvedl. Zato vyjádření jeho nástupce Ólavura Sjúrðarberga vyznělo dost nešikovně; skoro jako by ho trápil spíš fakt, že se video dostalo na veřejnost. „Svět je dnes o tolik menší, všichni kolem chodí s kamerami v kapsách. A tohle,“ poznamenal, „je dar každému, kdo nám přeje něco špatného, když přijde na Grindadráp.“

Na Faerských ostrovech už se delfíni neusmívají
Autor: Getty Images / iStock Na Faerských ostrovech už se delfíni neusmívají

Kdo nese odpovědnost? 

Jestli bude mít zabití takto vysokého počtu kytovců nějakou dohru, případně jak ovlivní budoucnost tohoto tradičního lovu, který se mimochodem musel už několikrát mírně změnit, aby byl humánnější, zatím není jasné. Otázkou také zůstává, proč vlastně muselo zemřít takové množství delfínů.

Podle Sjúrðarberga někdo udělal chybu. „Když hejno lokalizovali, měli za to, že je v něm jen okolo 200 kusů delfínů.“ A údajně si rybáři svůj omyl uvědomili až poté, co zvířata začali zabíjet. Jestli bude grindadrápová asociace řešit, kdo přesně pochybil, a zda vyvodí důsledky, se teprve uvidí.

reklama

reklama