Lidstvo rychle hloupne, ukazuje mezinárodní výzkum inteligence

Lidstvo během dvacátého století spáchalo spoustu neuvěřitelně hloupých věcí. Ale přesto se po celou tu dobu podle mezinárodních srovnávacích studií naše inteligence zvyšovala.
Jste průměrně hloupí?
Jste průměrně hloupí?
pixabay.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Flynnův efekt dělá lidi chytřejší?

Vědci to nazvali Flynnův efekt – a jeho pravdivost potvrzovaly desítky let výzkumů a stovky tisíc IQ testů. Celou tu dobu se zdálo, že lidé pod tlakem prostředí neustále zvyšují svou inteligenci a stávají se chytřejšími a chytřejšími. Průměrně se IQ zvyšovalo asi o tři procenta za desetiletí – někde rychleji, jinde o něco pomaleji.
Teď, na počátku jednadvacátého století, ale vědci zjišťují, že se děje přesný opak: lidstvo hloupne. Pokud by se to stalo v nějaké malé skupince lidí, asi by to neznamenalo nic zásadního, mohlo by se to přisoudit vlivu špatné školy nebo něčemu podobnému, ale nedávno tento trend potvrdil výzkum na úrovni celé země – Norska. 
 

Norské IQ

Vědci z Centra Ragnara Frische pro ekonomický výzkum analyzovali asi 730 tisíc IQ testů, které dostávali norští muži povinně před vstupem na vojenskou službu v letech 1970–2009. Výsledky nejsou znepokojivé, jsou přímo děsivé. Ukazují totiž, že každá generace norských mužů má IQ průměrně o 7 bodů nižší než ta předchozí. Není to první studie, která ukázala, že se Flynnův efekt obrací, jde ale o práci zdaleka největší.

Otázka za milion: Proč?

Pro ty, kdo stále ještě věří v naivní myšlenku pokroku, jsou tyto výsledky nutně hrozné. Ale současně vybízejí k otázce: co je příčinou této změny?
Logické by se mohlo zdát, že jde o vliv genetiky – existují hypotézy, které říkají, že lidé s nižší inteligencí mají v současné době více dětí, takže se geny pro hloupost více šíří. Jenže problém je, že v této studii se to nepotvrdilo – nižší IQ se totiž ukázalo i u rodin s jedním dítětem, takže to není možné. 

Podle ekonoma Tylera Owena je tedy možné jediné vysvětlení: sociální. Tedy že moderní způsob života kolem nás vytváří podmínky, které už nevyžadují tolik inteligence k přežití. Mohli bychom třeba obviňovat mobilní telefony, díky nimž už nemusíme namáhat mozky počítáním (kalkulačky), orientací v neznámém prostoru (online mapy), pamětí (online diáře) a dalšími úkony vyžadujícími jakékoliv intelektuální schopnosti. Jenže je také pravda, že úpadek inteligence začal podle norské práce už někdy v sedmdesátých letech, kdy ještě o mobilech snili jen ti nejzapálenější fanoušci sci-fi.

Kdo je viník?

Hlavními podezřelými jsou tedy v současnosti spíše jiné moderní trendy: obecně menší nároky prostředí na intelektuální schopnosti, zhoršení systémů vzdělávání, nezdravá moderní strava a přechod od čtených informací k těm audiovizuálním. 
Vědci ale nejsou schopní tyto teorie a hypotézy zatím ani potvrdit ani vyvrátit, mohou jen varovně zvedat prst a říkat: pozor, pokud chceme vyřešit všechny ty děsivé výzvy, které před námi v budoucnosti stojí, měli bychom vědět, že bez inteligence to nepůjde…

Text: MK

Reklama
Reklama