Lidské zrůdy stály u zrodu showbyznysu. Znáte české hvězdy?

V showbyznysu přibývá hvězd, které se po nevydařených plastikách pomalu ale jistě začínají podobat lidským kuriozitám, jež vtiskly tvář euroamerickému zábavnímu průmyslu na přelomu 18. a 19. století.
Film Největší showman se zabýval zakladatelem zámořských freak show P. T. Barnumem.
Film Největší showman se zabýval zakladatelem zámořských freak show P. T. Barnumem.
Twentieth Century Fox
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Obryně Anna Swan, siamská dvojčata Chang a Eng či „opičí člověk“ W. H. Johnson – ti všichni vystupovali v slavném „kabinetu lidských kuriozit“ amerického podnikatele a zakladatele freakshow, P. T. Barnuma (1810–1891). Módní vlna, kterou tato obludária vzedmula, se začala valit na starý kontinent a zaplavila i náš malý český rybníček. Mezi místní celebrity, které dosáhly mezinárodního formátu, patřil „hanácký obr“ Josef Drásal či srostlé sestry Blažkovy, které vystupovaly ještě na začátku 20. století.

Hanácký velikán Drásal

Josef Drásal spatřil světlo světa 4. července 1841 jako třetí z šesti dětí chalupníků Johanna a Magdaleny Drásalové v severomoravské obci Chromeč. „Malý Pepíček“ byl od dětství k ruce svým nemajetným rodičům, a později si na živobytí vydělával jako nádeník. Josefův olbřímí vzrůst (měřil více než 240 cm) sice nešlo přehlédnout, ale pokud by jej nezaznamenal majitel kočovného panoptika, vystupujícího v nedalekém Šumperku, nepřerostl by svérázný chasník vlastní stín.

Jeho angažmá sice nemělo dlouhého trvání, ale otevřelo mu do té doby nepoznané životní příležitosti. Když se jej později ujal holešovský hostinský a impresário v jedné osobě Josef Janoch, zprostředkoval mu i zahraniční vystoupení v Uhrách, Německu, Rusku či Turecku. Obr v hanáckém kroji na nich doslova vyčníval za vydatné pomoci doprovodného sboru trpaslíků oblečených podle vysoké městské módy, kteří nezdůrazňovali pouze jeho velikost, ale i neotesaný, poživačný a primitivní vesnický původ.

„Malý český člověk“ Josef Drásal však oproti všem předpokladům dosáhl obrovského věhlasu, o čemž svědčí i skutečnost, že jeho nekrolog v roce 1886 vydaly Národní listy: „Z Holešova na Moravě dochází zpráva, že v pátek dne 17. t. m. zemřel tam po delší nemoci obr Josef Drásal v 45. roce věku svého. Ačkoliv pocházel z Moravy a zemřel na Moravě, byl Drásal osobou světovou, a proto o něm mluvíme na tomto místě. Obrovskou svojí výškou 7 1/2 stop vzbuzoval senzaci po celé Evropě a navštívil skorem všechna čelnější města evropská…“

Siamská dvojčata Růža a Jóža

V pánvi srostlá dvojčata Josefa a Růžena Blažkovy se narodila 20. ledna roku 1878 do rodiny Rosálie a Františka Blažkových v jihočeské obci Skrýchov u Opařan. Komplikovaný porod dle očitých svědectví provázela bolest i přetrvávající víra v nadpřirozená znamení, jimiž se vysvětlovalo podobné „boží nadělení“.

Počáteční zděšení rodičů však záhy vystřídala úleva i pragmatický obchodní kalkul. Srostlá dvojčata se totiž měla překvapivě čile k světu, a byla nositelkami nejednoho múzického talentu. Svá první vystoupení si tak odbyla již ve věku několika měsíců v pražském hotelu U Špinků. „Rodiče je již v nejútlejším věku ukazovali na jarmarcích, jak sedí obě dvě na jednom nočníčku,“ popisoval jejich první léta v povídce Srostlé sestry zuřivý reportér Egon Erwin Kisch.

Růža byla více do světa a Jóža by se raději držela doma, ale rodičům to bylo jedno a obě dvě děvčata ve věku sedmi let vyslali na první zahraniční turné po Rakousku a Německu. Zpívající, tančící a na housle hrající „The Bohemian Twins“ však nakonec dobyly i britské ostrovy a Spojené státy a v průběhu 90. let 19. století se z nich staly skutečné mezinárodní hvězdy.

Lví podíl na jejich úspěchu měl impresário Ludvík Forbé, který je v době upadajícího zájmu o jejich vystoupení údajně uvedl do požehnaného stavu, a tuto šťastnou novinku předhodil bulvárním hyenám. Za vzedmuté pozornosti veřejnosti přivedly sestry Blažkovy v roce 1910 na svět syna Františka, který s nimi ještě ve dvacátých letech 20. století vystupoval na představeních. Srostlé sestry Blažkovy zemřely asi půl hodiny po sobě v roce 1922 ve věku 44 let v Chicagu. Od sebe je neoddělil ani lékařský zákrok, které by jedné z nich údajně zachránil život. „Byly jsme spolu celý život, společně i umřeme,“ tvrdívaly, a společně byly pohřbené v rodinném hrobě v Sepekově.

Text: Michal Josephy

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama