Vědci zkoušeli vypěstovat lidská embrya. Výsledky odhalily další velký problém

Zásahy do lidského genomu jsou velmi ožehavým tématem, který mnoho lidí děsí – a to oprávněně. Nedávný experiment ukázal, jak se tyto vědecké snahy mohou také nevyplatit.
Hrátky s lidskými geny budí velké kontroverze.
Hrátky s lidskými geny budí velké kontroverze.
pixabay.com

Genové inženýrství zatím bylo využito více ve filmových hororech než v seriózní vědě – přece jen takové zásahy budí respekt. Rozličné genetické mutace totiž skýtají množství rizik, na něž se díváme velmi nedůvěřivě. Je logické, že v nás hraní si na Boha vzbuzuje velmi rozpačité pocity. O tom se přesvědčili i britští vědci, kteří v nedávném výzkumu zjistili, jak se moderní technologie může nebezpečně vymknout z rukou.

Ožehavé zásahy do genomu

O editaci genomu pomocí metody CRISPR jsme už několikrát psali. Jedná se o nástroj užívaný v genovém inženýrství, pomocí něhož je možné upravovat genomy organismů. V nejnovějším výzkumu ho použil tým bioložky Kathy Niakan z londýnského Institutu Francise Cricka – který se samozřejmě (vždyť je pojmenován podle jednoho ze dvou objevitelů DNA) zabývá právě genovým inženýrstvím. V této studii však vědci zašli možná až příliš daleko.

Dostali se k 25 lidským embryím, která byla věnována na pokusné účely. Pomocí metody CRISPR u nich pozměnili genetickou informaci – konkrétně z genomu vyňali gen s označením POU5F1. To se týkalo celkem 18 embryí, z nichž 10 nejevilo po tomto zásahu žádné abnormality. Zbylých osm se však dočkalo nepěkných mutací, některé dokonce i v souvislosti s geny, které se v řetězci DNA nacházely poblíž toho vyňatého.

Hraní si na boha

Dosud se zdálo, že zásahy prostřednictvím metody CRISPR mohou být problematické ve chvíli, kdy tyto genetické nůžky omylem upraví i geny, které upraveny být nemají. Teď se však ukazuje, že dokonce i záměrná úprava genů může vést k nečekaným a rozhodně ne chtěným výsledkům. Provázanost jednotlivých genů totiž dosahuje takové míry, že je provádění cílených a omezených zásahů do genomu s velkou pravděpodobností téměř nemožné.

Přitom se v posledních letech objevily snahy o genetické modifikace dětí, a to z různých důvodů. Ruský výzkumník Denis Rebrikov se zamýšlel nad možnostmi, jak by embrya hluchých rodičů mohla být upravena, aby narozené děti slyšely. Zato čínský vědec Jiankui He, kterého můžete vidět ve videu výše, v utajení využíval CRISPR metody, aby zcela zdravá embrya vybavil odolností proti viru HIV. Toto počínání bylo vědeckou veřejností odsouzeno, jednak kvůli tajnůstkaření a netransparentnosti takového zkoumání, zároveň i z důvodu manipulace se zdravými embryi – která se navíc (na rozdíl od těch využitých v britském výzkumu) měla dočkat narození.

Jak prostě shrnul profesor molekulární biologie Fjodor Urnov: „Musíme to říct naplno. Tento výzkum je jasným důkazem, že by se všichni genoví inženýři měli od úprav embryí držet hodně daleko.“

reklama