Stárnou lidé pomaleji než dříve? Originální výzkum nabízí nový pohled na dnešní důchodce

Kde se nachází přechod mezi mládím a středním věkem? A o kom lze říct, že je skutečně starý? Zajímavý finský výzkum ukázal, jak jsou tyto kategorie neustále proměnlivé.
Je věk jenom číslo?
Je věk jenom číslo?
istockphoto.com

reklama

Díváte se na staré filmy, kde jsou tehdejší čtyřicátníci, a říkáte si, že vypadají mnohem starší? Obvykle takové vnímání připisujeme především vlastnímu stárnutí a dlouhodobé změně perspektivy – kdo nám přišel před dvaceti lety jako stařec, je nyní, když jsme se pomalu dostali do jeho věku, přece člověk v nejlepších letech! Ovšem tento vývoj je jen částí pravdy – jak ukázal poctivý finský výzkum, vzezření i schopnosti stárnoucích lidí se postupem času skutečně mění. Co to znamená?

Dlouhodobé sledování

Tým pod vedením profesorky Tainy Rantanen z Jyväskylské univerzity provedl významný longitudinální výzkum, což znamená, že sledoval jeden vzorek účastníků výzkumu po dlouhou dobu. Konkrétně se jednalo o 500 lidí narozených mezi lety 1910 a 1914, kteří před 30 lety podstoupili sérii testů. To znamená, že tou dobou jim bylo mezi 75 a 80 lety, a tito důchodci měli vykonat jak fyzické, tak i kognitivní zkoušky. Výsledky byly zaznamenány a nastala fáze čekání.

Před pár lety vědci opět vybrali skupinu lidí v podobném věku a s podobnými socio-demografickými charakteristikami. Jednalo se tedy o populaci narozenou mezi lety 1938 a 1943, vzorek byl tentokrát početnější a čítal 726 osob. Opět došlo k provedení totožných testů a výsledky rozhodně nebyly zanedbatelné. V podstatě všechny měřené kategorie dopadly lépe u druhé, tedy historicky mladší skupiny: rychlost chůze, síla sevření pěsti či schopnost natažení kolene, v těchto všech metrikách dosahovala druhá skupiny o desítky procent lepších výsledků.

Delší střední věk

Lépe si mladší generace vedla i v kognitivních měřeních, tedy třeba pracovní paměti, plynulosti řeči či rozhodování. „Výsledky naznačují, že naše porozumění stáří je prostě staromódní. Střední věk se neustále prodlužuje, ale ne však maximální délka života,“ shrnula profesorka Rantanen. Její tým se přiklání k tomu, že lepší možnosti vzdělání i zdravotní péče, jež si mohou více než kdy dřív užívat lidé ve středním věku, vedou i k pozvolnějšímu snižování fyzických i psychických schopností v pozdějších fázích života.

Lze samozřejmě spekulovat o tom, nakolik se na zdraví první generace tohoto výzkumu podepsaly události druhé světové války, již tito lidé zažili právě v mladém věku, ale trend je přesto jasný: Dnešní staří lidé jsou hned v řadě ohledů „mladší“ nežli jejich předchůdci v podobném věku. A tak bychom k nim i měli přistupovat.

reklama

reklama