Kýcháte při pohledu do světla nebo myšlení na sex? Spousta lidí ano

Kýchání je sice v dnešní době považováno za poněkud neslušné, jedná se však o zdravý mechanismus našeho těla. Navíc jsou kolem něj opředena i určitá tajemství týkající se sexuálního vzrušení či ostrého světla!
Kýchání nemusí souviset jen s alergiemi či nachlazením, jedná se o zcela zdravý proces.
Kýchání nemusí souviset jen s alergiemi či nachlazením, jedná se o zcela zdravý proces.
istockphoto.com

Kýchání je proces, který vůli nemůžeme úplně ovlivnit. Když cítíme, že to na nás jde, můžeme kýchnutí na poslední chvíli zadržet, což však lékaři nedoporučují; nejde totiž o nic drastičtějšího, než že se tělo snaží zprůchodnit ucpanou nosní dutinu. To se může stát jako důsledek vniknutí prachových částic, bakterií, virů či pylu do nosní dutiny a tyto částice následně dráždí naši sliznici. Při tom dochází k uvolnění hormonu jménem histamin, který působí na hladké svalstvo a může tak za spoustu vůlí nekontrolovatelných pohybů našeho těla. Zvýšená přítomnost histaminu na nosní sliznici způsobí odeslání signálu do mozku, že je potřeba dutinu pročistit – a to právě kýchnutím.

Pozor na světlo a nemravné myšlenky

Zajímavým fenoménem je takzvané fotonické kýchání. Jedná se o reflex, v jehož důsledku člověk kýchne po pohledu do slunce či jakéhokoli ostrého světla. Nejedná se přitom o nic zvláštního, podle různých datových vzorků má tento reflex před 20 procent populace, leckdy se uvádějí až celá třetina. Většinu z tohoto množství tvoří ženy a téměř výhradně se fenomén týká bělochů. Také se jedná o vrozenou dispozici, ale i pokud k této třetině nepatříte, můžete si ke kýženému kýchnutí (když je nos ucpaný, ale nedaří se ho pročistit) pomoci právě rychlým pohledem do silného světla. Za zmínku stojí i překvapivý fakt, že mechanismus tohoto jevu stále není prokázán; a to navzdory faktu, že se nad touto otázkou zamýšlel už Aristoteles ve 4. století př. n. l.!

Britský výzkum z roku 2008 navíc zmapoval i do té doby jen letmo zmiňovaný fenomén, který však nejspíš znáte také. Spousta lidí totiž kýchá při myšlence na sex či po orgasmu. Vysvětlení je zajímavé, jedná se totiž pravděpodobně o evoluční chybu – v rámci autonomního nervového systému v mozku se totiž zřejmě kříží dráhy, jež jsou zodpovědné za kýchání s těmi, které souvisí se sexuálním vzrušením; nechtěný důsledek takového propojení je pak nasnadě. Alternativním vysvětlením může být existence vzrušivé tkáně v nose, kvůli čemuž je sliznice v nosní dutině při sexuálním vzrušení podrážděna a spustí se kýchání. Tak, či onak může kýchání prozradit i takovéto myšlenky!

Kýchání bez obav

Stejně tak nelze předpovědět, kolikrát člověk kýchne. Jistě znáte, že někomu stačí jedno něžné odkýchnutí a u jiného se zase spustí stavidla a kýchne třeba čtyřikrát za sebou. Zde platí jednoduchý princip, že dokud má tělo dojem, že nosní dutina není zcela pročištěná, bude v kýchání pokračovat; a nikdo vám samozřejmě neřekne, kdy takový moment nastane, což vede k obrovské interindividuální variabilitě – čili každý prostě kýchá trochu jinak. Každopádně se však kýchání nemusíme bát a měli bychom mu nechat volný průběh.

Text: MS

reklama