1. října 2018 06:00

Krutá daň za mobily: zcela zničené Kongo

Většina lidí používá mobilní telefony pro dětinské hry a zbytečné tlachání po internetu. Jenže výroba mobilů ničí planetu.

Mobily a kobalt

V uplynulých letech stoupl enormně zájem o kobalt. Tato látka je totiž klíčovou součástí li-ionových baterií, které jsou zase nutné pro fungování mobilních telefonů a elektrických automobilů.

Problém je, že většina světových zásob kobaltu pochází z oblasti Katanga. Jedná se geologický pás v Demokratické republice Kongo – těží se zde přibližně 60 procent světového kobaltu. Kongu to pochopitelně přináší bohatství definované dolary, ale současně se objevuje i spousta vedlejších jevů, které jsou podle expertů mnohem horší a ani zdaleka se nedají vyvážit penězi.

Dopady těžby kobaltu popsali nyní ve spolupráci belgičtí experti a konžští vědci. Ukázali, že těžba kobaltu ničí nejen zdraví horníků, kteří ho těží (říká se jim creuseurs), ale také celé životní prostředí v zemi. Jejich práce vyšla v prestižním časopise Nature Sustainability.

Studie probíhala ve městě Kolwezi, konkrétně v jeho čtvrti Kasulo – jde o oblast v samotném srdci těžařských oblastí Konga. Když zde geologové objevili pod jedním z domů zásoby kobaltu, změnilo se místo v jeden obří důl. Domy jsou nyní oddělené desítkami jam, vrtů a děr, v nichž creuseuři hledají vzácný a drahý kobalt. Většina původních obyvatel v oblasti zůstala, nemají dostatek zdrojů na to, aby se mohli někam přestěhovat.

Uran v plících, kobalt v krvi

Podle výzkumníků je hlavním problémem všudypřítomný prach, který obsahuje nejen kobalt, ale také další kovy, například uran. Během kopání se uvolňuje do vzduchu a během dne pak klesá dolů, přímo na lidské příbytky, Když vědci odebrali vzorky krve a moči od 72 obyvatel Kasula (včetně 32 dětí), ukázalo se, že mají v tělech desetkrát více kobaltu než děti, které žijí jinde. Toto množství je také mnohem větší než v evropských továrnách na zpracování kobaltu, kde jsou dělníci tomuto kovu vystaveni také – na starém kontinentu ale fungují normy, které, jak se zdá, zaměstnance účinně chrání.

Dlouhodobé dopady vystavení kobaltu nejsou známé, vědci ale rozhodně nejsou optimisté: kobalt je sice jedovatý méně než třeba arzén nebo kadmium, ale rozhodně na organismus nemá pozitivní dopad. Experti už našli u místních dětí obrovské množství poškozené DNA, což zřejmě povede k mnoha obrovským zdravotním problémům, například k častějšímu rakovinnému bujení.

Těžba má také další dopady: celá oblast se stává nefunkční a v podstatě neobyvatelnou. Mladí muži, které láká rychlé zbohatnutí, opouštějí svoje pole a hospodářství, což už nyní vede ke značným zásobovacím problémům. Stačí jeden neúrodný rok a můžeme čekat velké problémy, hladomor a další průvodní jevy, možná i masovou migraci.

Tato práce by mohla sloužit jako varování pro jiné země, které jsou bohaté na klíčové suroviny, tedy i pro Českou republiku, která má značné zásoby lithia. Vědci doporučují pečlivou přípravu takových projektů a zejména jejich přesné a včasné popsání a omezení pomocí zákonů. Když už těžba začne, je pozdě snažit se cokoliv měnit…

Text: MK

Topi Pigula

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom