Krátká historie očkování: Proč byste se měli byste chránit před klíšťovou encefalitidou

Odpírači očkování dokážou vymyslet konspirativní teorie o tom, kterak očkování zabíjí. Jenže ve skutečnosti je to přesně naopak.
Bojíte se očkování? A máte pro to důvod?
Bojíte se očkování? A máte pro to důvod?
istock.com

reklama

„Součástí očkovacích látek jsou těžké kovy, záměrně jsou v nich látky ochromující samostatné rozhodování a sloužící k ovládání lidí.“ Tyto a podobné nesmysly se lze dočíst na fórech radikálních odpůrců očkování. Jenže zatímco očkování životy zachraňuje, podobné diskuze mohou, byť zprostředkovaně, zabíjet. Podívejme se na očkování očima statistiky.

Očkování vymýtilo neštovice

Kdybychom se na rizika a výhody očkování jako obecného jevu podívali očima statistiky, čísel a bez předsudků, museli bychom jednoznačně říct, že očkování zachránilo miliony životů. A nejde jen o pravé neštovice, které mimo jiné vedly k devastaci indiánských kmenů Střední a Jižní Ameriky. Odhady obětí neštovic se různí, nicméně jen v průběhu 20. století tato choroba zahubila 300–500 milionů lidí. Není náhodou, že se stovky vědců právě teď snaží nalézt očkování proti viru SARS-CoV-2.

Zavedením povinného očkování prudce klesalo číslo nakažených a mrtvých pravými neštovicemi. Když na 33. valném shromáždění Světové zdravotnické organizace (WHO), které proběhlo 8. května 1980, byla ohlášena eradikace varioly, tedy srozumitelněji řečeno – vymýcení neštovic – jednalo se o informaci celosvětového významu.

Dodnes jde o jedinou chorobu, kterou se podařilo zlikvidovat, byť existují nejméně dva ústavy, které viry neštovic stále uchovávají. „Od té doby je všechen virus ve Středisku pro kontrolu nemocí (CDC) v Atlantě v USA a v Ústavu pro virové přípravky v Moskvě. V CDC se uchovává asi 450 vzorků viru z různých částí světa... Ruská kolekce obsahuje asi 150 vzorků viru…“ napsal v roce 1994 časopis Vesmír s odkazem na prestižní měsíčník Science. Odmítači očkování bývají občas označováni jako moderní bioteroristé.

Majitel tohoto očkovacího průkazu byl měl být podle militantních odpíračů očkování dávno po smrti
Autor: Topi Pigula Majitel tohoto očkovacího průkazu byl měl být podle militantních odpíračů očkování dávno po smrti

Československo na špici očkovací jehly

Československo má z hlediska očkování zajímavé prvenství. Stalo se první zemí na světě, které se podařilo zastavit šíření divokých poliovirů v populaci a eliminovat poliomyelitis (dětskou obrnu). Došlo k tomu v roce 1961. I v tomto případě hrálo naprosto zásadní roli očkování. 

Pokud se podíváme na tvrdá data, tak jak je nabízí program EPIDAT, zjistíme následující. V roce 1945 zemřelo na obrnu 16 lidí, na záškrt 822 lidí, na černý kašel 433 lidí, na tetatus 85, a na spalničky 160 lidí. Jaký je počet úmrtí v létech 1981–2000? Nula ve všech položkách.

Vedlejší účinky

Nemá smysl tvrdit, že očkování nemá žádné vedlejší účinky. Stačilo by si vzít příbalový leták kterékoli očkovací látky a bezesporu by začala ostrá výměna názorů. Po přečtení příbalového letáku takřka každého léku lze získat dojem, že jeho aplikace je extrémně riziková. Obyčejný acylpyrin ve svém příbalovém letáku varuje před žaludeční nevolností, zvracením, krvácením, astmatickým záchvatem, poruchami vědomí a křečemi. Očkování proti klíšťové encefalitidě, konkrétně lék FSME-IMMUN 0,5 ml, který lze koupit na předpis v lékárně, má také rozsáhlou paletu možných vedlejších účinků.

Tou nejčastější, postihující více než jednoho z deseti lidí, je „bolest v místě vpichu injekce“, což je velmi logické mimo jiné proto, že očkovaný ví, že by bodnutí, byť velmi tenkou jehlou, mělo bolet. Psychika už pak vykoná své. Mezi další časté příznaky je uváděna únava. Méně častými vedlejšími účinky postihující až 1 % očkovaných je zduření mízních uzlin, zvracení nebo horečka. A mezi extrémně vzácné příznaky pak patří zvonění v uchu, dušnost nebo přecitlivělost na světlo. Připomeňme jen, že toto očkování chrání proti zánětu mozku, míchy a mozkových plen...

reklama

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama