Jak se nejlépe uklidnit během řádění koronaviru? Omezte sociální sítě a čtěte statistiky

Epidemie koronaviru narušuje běžný život úplně každého člověka. Jak se s množstvím děsivých informací vyrovnat a co může dělat každý z nás?
Jak zachovat klid během neustálého bombardování zprávami o koronaviru?
Jak zachovat klid během neustálého bombardování zprávami o koronaviru?
istockphoto.com

reklama

Další článek o koronaviru? Ano, je to tak. V poslední době tímto tématem žijí nejen média, ale doslova celý svět – a tak není divu, že se běžný občan téměř jakéhokoli evropského či asijského státu může cítit tímto nakažlivým tématem přehlcen. Zatímco každý den čteme o nových nakažených, postupech vývoje léčby, postoji rozličných organizacích či plánovaných hygienických opatřeních a doporučeních, můžeme se zamyslet i nad tím, jak tato mezinárodní epidemie ovlivňuje také naši psychiku.

Jednoznačné pokyny

Většina z nás se nejspíš shodne na tom, že jsou přípravy na totální apokalypsu přehnané. Není třeba hned brát obchody útokem a skupovat všechny trvanlivé potraviny a hygienické produkty, které následně nestačíme dlouhé měsíce spotřebovat. Základní opatření však dávají smysl – mýt si častěji a důkladněji ruce, vyvarovat se dotýkání obličeje na veřejnosti a zbytečně se nesdružovat v uzavřených prostorách.

Jako další zdroj uklidnění mohou (leckomu) posloužit statistiky. Podle nich jsou mezi rizikovými skupinami senioři, těžce nemocní lidé, diabetici, astmatici či lidé s plicními a kardiovaskulárními onemocněními. I v jejich případě však dosavadní úmrtnost nepřesahuje 15 procent, čili zemře maximálně každý osmý nakažený. V případě lidí mladších 60 let a bez vážnějších zdravotních problémů se potom statisticky pohybujeme v řádu desetin procenta. Čili pravděpodobnost, že koronavirus chytnete a zemřete na něj, je skutečně minimální, to je potřeba si uvědomit – v dopravních prostředcích či dalších místech a činnostech našeho všedního života jsme reálně ohroženější mnohem větším počtem rizikových faktorů.

Zůstat v klidu je důležité i z dalšího důvodu. Zatímco krátkodobý stres je pro naše přežití evolučně výhodný, neboť uvolňuje adrenalin a pomůže nám vyřešit akutní problém, dlouhodobý stres zatěžuje náš imunitní systém a může vést ke zdravotním problémům, a to včetně těch výše uvedených. Zachování co největšího klidu je tedy nejen užitečné pro naši psychickou pohodu, ale také zcela zásadní pro snižování reálného rizika, že se nám nemoc stane osudnou. Pro uklidnění mohou pomoci techniky ke standardnímu snižování míry úzkosti – rozhlédnout se kolem sebe, zastavit se, zhluboka a pomalu dýchat, uvědomit si přítomnou realitu, v níž bezprostřední nebezpečí nehrozí.

Duševní zdraví jako základ

Ke snížení stresu může napomoci také odpojení se od sociálních sítí a dalších zdrojů rychlých informací. Nepřitěžujte si neustálým kontrolováním vývoje situace – cynicky řečeno, stejně s ním běžný člověk nic nenadělá. Dozvědět se hlavní zprávy třeba jednou za den většině z nás bohatě postačí. V souvislosti s tím je užitečné co nejvíce dodržet svůj standardní denní rytmus – nepodléhat eschatologickému běsnění, nýbrž pracovat a bavit se co nejnormálněji. Vzhledem ke vzrůstajícím omezením je to samozřejmě o poznání složitější, přesto i současný stav nabízí řadu příležitostí – minimálně v částečném (ačkoli vynuceném) odpočinku od práce.

Rovněž je na místě zvážit, zdali má smysl brát obchody útokem a shromažďovat nesmyslné zásoby. Podléhání panice má za následek pouze to, že potenciálně nakažení lidé budou muset obejít větší množství obchodů, než dostanou nedostatkové zboží, a tak mohou v důsledku nakazit větší množství lidí. To platí dvojnásob pro seniory a další skupiny obyvatel se sníženou mobilitou – tedy povětšinou ony výše zmíněné rizikové skupiny. Navíc vykupováním zboží, o které mají zájem i ostatní, snižujete šanci na zastavení šíření viru. Pokud totiž budete mít zásoby antibakteriálního mýdla vy, ale spousta dalších lidí ne, počet nakažených bude růst a časem si virus najde i vás. Tím rozhodně nechceme strašit, jen je potřeba si uvědomit, že rozumnou mírou solidarity neprojevujete jen své ušlechtilé, altruistické tendence, nýbrž pomáháte globálnímu řešení problému a v důsledku chráníte i sami sebe.

Jak shrnuje Craig Jackson, psycholog z Birmingham City University: „Přijetí zodpovědnosti za vlastní hygienické chování a drobné, leč efektivní změny poslouží ‚přežití‘ mnohem lépe než obličejové masky a antibakteriální mýdla. Častější a důkladnější mytí rukou stále zůstává nejlepší prevencí, jaké se můžeme věnovat.“

Text: MS

reklama

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama