Konzumace průmyslově zpracovaných potravin zvyšuje riziko úmrtí, tvrdí studie

Smažené brambůrky, perlivé vody, balená jídla… Nejen ty spadají mezi průmyslově zpracované potraviny. Kterou z nich máte nejraději?
Hamburger
Hamburger
Foto: Topi Pigula
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Ultra-zpracované potraviny

Dnešní potraviny jsou plné chemikálií a škodlivých látek. Něco takového slýcháváme dnes a denně. Z čistě nezaujatého hlediska se ale nestravujeme o nic hůře než naši prarodiče. (Otázka přejídání v kombinaci s nezdravým životního stylem je věc druhá). Tak proč se všude objevuje tolik varování? Vysvětlení není složité: současné technologie a pokrok nám v našich pokrmech umožňují rozpoznat i přítomnost sebenepatrnějšího množství nebezpečných látek. Řeč je například o sacharinech, cyklamátech, dusitanu sodném a mnohých jiných přísadách. Je nicméně pravdou, že se v poslední době do našich jídelníčků nemalou měrou „vkradly“ tzv. ultra-zpracované potraviny („ultra-processed food“).

Tyto pokrmy jsou vytvořeny zdlouhavými průmyslovými procesy, během nichž jsou použité suroviny výrazně upraveny a obohaceny o značné množství dalších ingrediencí. Průmyslově zpracované potraviny máte doma pravděpodobně i vy. Můžeme si vyjmenovat ty nejčastější jako například čokoládové tyčinky, sladkosti, perlivé vody, smažené lupínky, rychlé občerstvení, hotová jídla či masné polotovary. A právě na tuhle „hříšnou“ skupinu se zaměřili vědci z Pařížské univerzity, jejichž závěry nejsou vůbec příznivé. Podle zjištěného se ultra-zpracované potraviny pravděpodobně podílejí na vyšším riziku úmrtí.

ilustrační foto
ilustrační foto

Smrt z jídla?

Že konzumace takto upravených pokrmů našemu zdraví neprospívá, již dávno víme. Může vést například k obezitě, vysokému krevnímu tlaku a vzniku rakoviny. Navíc prokazatelně vede k nárůstu civilizačních onemocnění. Až dosud se však nikdo nezaobíral otázkou, jakou měrou se pojídání průmyslově zpracovaných potravin podílí na míře úmrtnosti. Z tohoto důvodu odborníci z Francie zkoumali příjem stravy u 44 551 dospělých Francouzů. Průměrný věk účastníků se pohyboval kolem 57 let a téměř 72 % z nich byly ženy.

Drobnohled zahrnoval veškerou jejich stravu a každých 6 měsíců se vedly doplňující dotazníky, které mimo jiné zahrnovaly indexaci tělesné hmotnosti, fyzické aktivity a sociodemografické informace. V průběhu výzkumu zemřelo 602 sledovaných dobrovolníků. Konečné výsledky nakonec dospěly k závěru, že zvýšení podílu spotřeby ultra-zpracovaných potravin o 10 % je spojeno s o 14 % vyšším rizikem mortality. Jak ale sami vědci zdůrazňují, jejich studie byla pozorovací, tudíž kauzální efekt nelze zcela prokázat. „Neměli bychom panikařit nebo říkat, že jíst balené jídlo zvyšuje o 15 % šanci na úmrtí,“ řekla pro AFP spoluautorka studie Mathilda Touvier. Nicméně i přesto této statisticky významné asociaci věří. Francouzský výzkum však trpí dosti velkým neduhem. Zapojení tak velkého počtu účastníků totiž logicky zahrnuje obrovské množství potravin různých kategorií. „Některé faktory mohou být škodlivější více nebo méně než jiné. Je to opravdu složité,“ vysvětlila vědkyně Laura Schnabel z Pařížské univerzity.

Nezdravé nám chutná

Spotřeba „rychlých“ pokrmů se za poslední desetiletí znásobila. Mezi jejich největší konzumenty patří obyvatelé Spojeného království (63 %), těsně za nimi se umísťují Kanaďané (62 %) a na třetím místě s 61 % se objevili strávníci ze Spojených států. Jak je tedy vidno, zdravé stravování stále mnoho lidí neřeší. Na druhou stranu se ale není čemu divit. Tyto potraviny jsou totiž pro naše chuťové smysly velmi atraktivní. Obsahují vysoké množství cukru, soli a nasycených tuků. Navíc šetří i naši peněženku, neboť jsou cenově dostupné a příprava zabere jenom krátkou chvíli. K novým závěrům se pro CNN vyjádřil také Nurgul Fitzgerald, který na americké Rutgers University působí jako docent zabývající se výživou: „Žijeme v rychlém světě a lidé hledají pohodlná řešení. Lidé hledají rychlé řešení, rychlé jídlo.“ Fitzgerald doporučuje, aby si lidé před koupí hotových jídel alespoň nastudovali všechny dostupné informace na obalu. Ideální je koupit potravinu s co nejmenším množstvím ingrediencí. A pokud už nějaké na obalu vyčteme, měli bychom je alespoň znát.


Text: Petr Smejkal

Reklama
Reklama