Konflikty a otázky vám neuškodí. Proč byste se jim neměli vyhýbat?

Fungování ve společnosti je pro spoustu z nás náročné a vynakládáme velké úsilí k tomu, abychom působili chytře a schopně. Kdy ale vypadáme opravdu hloupě? Odpověď je docela překvapivá.
Často vypadáme hloupě, když se snažíme působit chytře.
Často vypadáme hloupě, když se snažíme působit chytře.
istock.com

reklama

Možná si to leckdy neuvědomujeme, ale všichni jsme často hnaní touhou zavděčit se druhým. Člověk je chtě nechtě tvor společenský a (až na extrémní případy) odmalička vyrůstá doslova obklopen dalšími lidmi. Potřeba uznání a přijetí nejen ze strany našich blízkých, ale i vzdálenějších známých je tak úzce spjata s naší podstatou. Občas to ale docela přeháníme a na druhé klademe až příliš velký důraz. A právě v takovou chvíli ztrácíme sami sebe.

Touha po bezpečí

Mezi nejdůležitější lidské potřeby patří bezpečí, o tom psychologická věda nepochybuje už mnoho desítek let. Bezpečí lze v naší společnosti dosáhnout nejlépe tak, že člověk bude ostatními oblíben. Jenže pokud se snaží, aby ho všichni měli rádi, působí často zoufale, bez vlastního kompasu hodnot a hlubších přesvědčení o světě. Někdo si však nemůže pomoci a na podpoře druhých lidí se stává doslova závislým. Emocemi, které v takovém procesu hrají ústřední role, jsou hněv, stud či pocity viny; na nich však není možné stavět zdravé a fungující vztahy, ať už partnerské, či třeba přátelské.

Přijetí ze strany druhých chceme všichni. Neměli bychom ho však vyžadovat, neboť pak působíme nesoběstačně a nakonec i hloupě. Když potřebujeme vnější ujištění o naší vlastní hodnotě, něco je špatně. Když se věci v životě začnou kazit (a že se to dříve či později stane každému), je potřeba se opřít hlavně o sebe a nezáviset na druhých.

Nebojme se hlouposti!

Co tedy s tím? Nebojte se konfliktů. Lehko se to řekne, realizace je už náročnější. Ale spory jsou cestou, jak k druhému člověku proniknout, jak se dostat pod povrchní úroveň vztahu. Ne nadarmo jsou stále populárnější třeba bojové sporty – říká se, že člověk sám sebe nejlépe pozná v ringu. Tento přístup lze aplikovat i v každodenních situacích, v nichž se prostě postavíte za to, co je pro vás důležité. A i když se to někomu nelíbí, obvykle to není tak velký problém, jak si člověk na začátku myslí.

A tip na závěr, který souvisí i s nadpisem článku: nebojte se zeptat. Možná se bojíte, že si o vás druzí budou myslet, že jste hloupí, ale opak je pravdou. Harvardský výzkum zjistil, že když se ptáte na to, co nevíte, druzí vás považují za schopnější! Dokážete se totiž za sebe postavit a aktivně se snažíte vyřešit problém, když něčemu nerozumíte. To je první krok k tomu, abyste věci skutečně přišli na kloub a udělali ji správně. Logické, že? A přesto spousta z nás tak často váhá a je v zajetí svých strachů; ty se však nakonec obracejí proti nám. Když se snažíme předstírat, že všemu rozumíme, naše nedostatky se ukážou o to silněji a nakonec nám zlomí vaz. Buďme proto otevřenější a nehruťme se ze všeho, co by si o nás kdo mohl myslet.

reklama

reklama