Konec svobodného ruského internetu? Putin podepsal nové restrikce 

Rusko chce mít vlastní, na zbytku světa nezávislý, internet. Blokuje tím ale samo sebe.
Ilustrační foto: Vladimir Putin
Ilustrační foto: Vladimir Putin
@zyiteblog / Twitter
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Prezident Ruské federace Vladimir Putin nedávno podepsal nová opatření, která umožňují vytvoření nové národní sítě v zemi. Taková síť bude schopna fungovat odděleně od zbytku světa. Prozatím však zůstává do značné míry v teoretické rovině s několika málo praktickými detaily. Alespoň tak hovoří informace zveřejněné ruskou informační agenturou RIA Novosti. 

Autonomní ruský internet

Nový zákon si dal za cíl chránit Rusko před zahraničními internetovými omezeními. Kreml hovoří o „udržitelném, bezpečném a plně funkčním“ lokálním internetu. Zákon usiluje o vytvoření monitorovacího a řídícího střediska, které bude plně pod kontrolou úřadu Roskomnadzor. Ten bude pověřen zajišťováním dostupnosti komunikačních služeb v mimořádných situacích. Pokud taková situace nastane, Rusko bude schopno přerušit a znemožnit výměnu dat s vnějším světem. Informace ze státních subjektů a podniků pak budou chráněny šifrováním. Ve výsledku to znamená, že se kontroly dočkají všechny datové toky ze zahraničí, které budou muset využívat pouze registrovaná rozhraní. Během výjimečných stavů by vláda mohla zcela odříznout ruský internet. Teoreticky by tak měla plnou kontrolu nad tokem informací, což by pro občany znamenalo například omezený přístup k zahraničním zprávám a médiím. 

Cenzura jako v Číně?

Ačkoli podepsaný zákon hovoří především o vyšší bezpečnosti, aktivisté se obávají vytvoření cenzurované sítě v čínském stylu. Právě tam je veškerý obsah monitorován a přísně hlídán. Jejich obavy jsou dost možná na místě, neboť ruský internet již v minulosti pocítil několik zásadních omezení. Například v roce 2017 začal platit zákon, který zakazuje používání služeb, jež umožňují prohlížet internetové stránky se zakázaným obsahem. Platný zákaz se týká také populárních virtuálních privátních sítí (VPN). Déle jak rok trvá také blokace sociální sítě Telegram, jejíž vlastník odmítl poskytnout citlivá data ruské tajné službě. Mimo omezení čelí ruský internet v posledních letech viditelné domácí cenzuře. Tamní parlament nedávno rozšířil internetový zákon, jenž úřadům umožňuje uvěznit nebo pokutovat uživatele, kteří šíří falešné zprávy nebo nerespektují a urážejí vládní úředníky na internetu. 

Kreml nicméně popírá, že by svými kroky usiloval o potlačení svobody ruského online prostoru. Cílem zákona je udržet stabilitu domácího internetu a služeb v případě kyberkriminality. Svými výroky reagoval na nedávné protesty v Moskvě, kterých se zúčastnilo kolem 15 tisíc nespokojených demonstrantů. Pokud půjde ruské snažení podle plánu, snad už za pár let bude schopno bezpečně odpojit svoji síť od zbytku světa. Na rozvoj autonomní ruské sítě bylo vyčleněno v přepočtu téměř sedm miliard korun. Odborné kruhy však nevidí kolosální kroky nijak optimisticky. Nejeden znalec se obává technologické proveditelnosti. Taková změna je podle specialistů velmi náročná a v neposlední řadě značně finančně nákladná. 

Putin chválí "Donalda" a požaduje silnou Evropu...
Autor: archiv Putin chválí "Donalda" a požaduje silnou Evropu...

Autoritářský čínský internet 

Více než polovina světové populace má dnes možnost se připojit k internetu. Zároveň to ale neznamená, že všichni uživatelé mají stejné možnosti a „vidí totéž“. Spletitá informační dálnice je v řadě zemí filtrována vládou. Největší cenzuru zažívá dnešní generace mladých Číňanů, která se připojuje k výrazně odlišnému internetu než zbytek světa. Během uplynulé doby čínská vláda zablokovala Google, Facebook, Twitter a Instagram. Nad digitálním autoritářství dohlíží čínský systém The Great Firewall. Omezení nebo úplný zákaz se týká také tisíců zahraničních webových stránek včetně prestižní The New York nebo čínské verze Wikipedie. Zakázány jsou jakékoliv anonymní příspěvky na diskusních fórech a v rámci jiných služeb. Majitelé takových stránek jsou povinni od svých uživatelů získat osobní údaje, které v případě nezákonného obsahu musí nahlásit úřadům. 

Zvyk je železná košile

Není ani divu, že dnešní Číňané mají malou představu o tom, jak některé sociální sítě a vyhledávače vlastně fungují. Chtě nechtě si zvykají na domácí aplikace a online služby, čímž postupně upadá jejich zájem o to, co bylo vládou cenzurováno a zakázáno. Peking je tudíž schopen vybudovat alternativní systém hodnot, se kterým konkuruje západní liberální demokracii. Cenzurovaný internet se ovšem netýká pouze Číny. Postupně proniká nejen do Ruska, ale také do dalších zemí, jako je Vietnam, Tanzanie a Etiopie. 

Takový vývoj je přitom pravým opakem toho, co od rozšíření internetu ve východních zemí očekávali někteří západní představitelé. Například v roce 2000 se někdejší prezident USA Bill Clinton nechal slyšet, že růst internetu v Číně učiní zemi otevřenější společností jako jsou Spojené státy. Čínská komunistická strana ovšem jasně ukázala ražení cestou přísnější ideologické kontroly svého miliardového internetového světa. A takový přístup se podle všeho totalitnímu režimu vyplácí. Číňané již zkrátka nemají potřebu obcházet zakázané weby a pročítat nepovolená zahraniční média. 

Text: Petr Smejkal

Reklama
Reklama