Kolik je třeba denně vypít vody? Nový výzkum ukazuje, že to není 1,5 litru

Tři litry. Litr a půl. Na každých deset kilo jedno deci. Rad je spousta, ale žádná není správná. A některé jsou dokonce smrtelně nebezpečné.
I vodou se můžete předávkovat
I vodou se můžete předávkovat
pixabay.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Kolem „zdravého“ množství vypité vody koluje množství mýtů

Každý jsme jiný a každý potřebujeme něco jiného, někdo pět piv denně, někdo ráno tři deci čaje a v průběhu dne 5x kávu. Univerzální rada neexistuje, jak poukazuje francouzský deník Le Figaro, důležité je, jaké máme složení potravy. Polévky? Zelenina? To vše je víceméně samá voda. Svou roli sehrává i prostředí, v němž se člověk vyskytuje. Zcela jinak je tomu v suchém prostředí pouště, klimatizovaném a suchém vzduchu mezikontinentálního letu a jinak v našich běžných domovech. Svůj vliv má i typ konané práce atd. Už v roce 2002 Heinz Valtin z Department of Physiology z Dartmouth Medical School uveřejnil v odborném časopise American Journal of Physiology – Regulatory, Integrative and Comparative Physiology kritický článek, v němž vysvětloval, že pro přesně dané množství vody ani v literatuře není žádný relevantní údaj. Pro jistotu se setkal i s několika lékaři a diabetology, kteří mu to potvrdili. Valtin dokonce tvrdí, že pití většího množství vody může být nejen nezdravé, ale v extrémních případech až život ohrožující.

Valtin mimo jiné píše, že "kofeinizované nápoje (a v menší míře mírné alkoholické nápoje, jako je pivo v malých dávkách) mohou být skutečně započítány do denní sumy vody, jak ukazuje velký počet publikovaných experimentů, které dokládají přesnost a účinnost osmoregulačního systému pro udržování rovnováhy vody. Je třeba zdůraznit, že závěr je omezen na zdravé dospělé jedince žijící v mírném klimatu a mající do značné míry sedavé zaměstnání.

Hrozí vám aquaholismus?

Pití vody se stalo extrémně „in“ záležitostí, kde obyčejná PET lahev, v níž se voda prodává, není dostatečně designová. Nestačí, že uchovává vodu, ale nemá ten správný tvar a správnou cenu. A tak i člověk jinak běžně tvrdící, že lidstvo zamořuje planetu plasty, přelije vodu z koupené plastové lahve do druhé, aby ve fitku nevypadal hloupě. Zároveň se množí řady těch, kteří považují nadměrné pití vody za zdravé, neboť „hydratují tělo a vyplavují toxické látky“. Faktem je, že vyplavují i látky potřebné včetně vitamínů. Že jde o módní trend, ukazuje jen několik desítek let stará zkušenost „Husákových dětí“ (lidé narození v silné populační vlně v 70. létech 20. století).

Tehdy se neprodávala voda v plastových lahvích, nikoho nenapadlo tahat vodu s sebou na krátkou procházku městem či mít ji neustále v batůžku pro případ „náhlé žízně“. K dispozici byl ráno čaj a přes den voda z kohoutku, případně oslazená šťávou. Nebyly pomeranče, nebyly mandarinky… Dnes se můžete dočíst rady, jako: „Ale všichni by rozhodně měli pít víc vody! Budete se cítit líp a lidi vás budou mít radši.“ To tvrdí autorka píšící pod jménem Nela Zdrhalová na serveru bezvabeh.cz, která udělala experiment a pila čtyři litry vody denně po dobu jednoho měsíce. Její pokus byl pro ni samotnou bezesporu zajímavý, nicméně vědecké a lékařské kapacity něco podobného radikálně nedoporučují.

V souvislosti s během nelze nevzpomenout případ Kate Mori, která při běhu vypila tolik vody, že zkolabovala. „Vždycky jsem se učila, že musíte ´předběhnout žízeň´, neboť fakt, že máte žízeň, je znamením, že jste již dehydratovaní,“ cituje ji britský The Telegraph jehož titulek je jasný: Předávkování vodou může být horší než dehydratace. K čemu u ní došlo? Intoxikovala se vodou, což znamená extrémně nízkou koncentraci sodíku v krvi. Lidově řečeno – došlo ke „zředění“ krve. Následovala dezorientace a kolaps. Léčba byla jednoduchá – intravenózně dodaný chlorid sodný, tedy solný roztok přímo do žíly.

Takže nenechte se zmást „zaručenými“ radami a pijte jen tak, abyste neměli žízeň.

Text: Topi Pigula

Reklama
Reklama