Klíšťová encefalitida: Zánět mozku ohrožuje každého

Sezóna letních výletů je v plném proudu. A v přírodě číhá klíšťová encefalitida.
Pozor na klíšťata...
Pozor na klíšťata...
istock.com

Kvůli aktuální pandemii nemoci COVID-19 všichni vědí o existenci koronavirů. Ale co byste si představili pod názvem flaviviry? Nejspíše nic konkrétního. A přitom jde o skupinu virů, která může ohrozit každého tuláka přírodou.

Mozkové neurony a glie

S klíšťaty máme spojeny 2 nemoci – boreliózu a klíšťovou encefalitidu. Zatímco tu první mají na svědomí bakterie druhu Borrelia burgdorferi, u druhé jsou pachateli viry ze skupiny flavivirů. V napadeném mozku dochází k rozpadu neuronů i glií, postižen bývá mozkový obal. Gliové buňky představují asi 90 % všech buněk v nervovém systému a neurony jsou základní funkční jednotkou nervového systému. 

Schéma neuronu
Autor: LadyofHats Schéma neuronu

Inkubační doba klíšťové encefalitidy bývá 7 až 14 dnů, může to však být i měsíc. Po takové době si málokdo spojí obtíže s klíštětem, které měl před několika týdny. Obecně lze říci, že nemoc probíhá hůře u dospělých než u dětí, což znamená, že se turisté v dospělosti z hlediska průběhu nemoci stávají ohroženější skupinou. Člověk se zdravě vyvinutou imunitou by po setkání s virem měl získat protilátky.

Na stejném principu je založeno i očkování, kterému věnujeme samostatný článek. Bohužel se nejedná o imunitu celoživotní, její síla postupem času slábne. Samotná nemoc může mít podobu jen lehkých bolestí hlavy a zvýšené teploty, což se mnohdy zamění s některou jinou chorobou. Ovšem neléčená se může dostat do další fáze s výskytem prudkých bolestí hlavy, vysokými horečkami, dezorientací, poruchami motorické koordinace, ztuhnutím šíje. Nezapomínejme, že je napaden mozek, takže může dojít i k prudkému snížení intelektuálních schopností a v nejtěžších případech až k úmrtí.

Klíště – detail
Autor: pixabay.com Klíště – detail

Aktuální situace

Státní zdravotní ústav vydává každé pondělí a čtvrtek předpověď kladoucí si za cíl informovat veřejnost o aktuálním stavu rizika obou klíšťaty přenášených nemocí. V pondělí se jedná o výhled na zbytek týdne (úterý–neděle), ve čtvrtek o upřesnění na rozšířený víkend (pátek–pondělí). Čím vyšší je stupeň aktivity klíštěte, tím vyšší je riziko napadení člověka nebo zvířete, a je-li infikováno, i pravděpodobnost nakažení klíšťovou encefalitidou nebo lymeskou boreliózou. Toto riziko je vyjádřeno v deseti stupních doplněných doporučeními, jak se v předpovídané situaci chovat při návštěvě míst s předpokládaným výskytem klíšťat. Varování najdete na webu Českého hydrometeorologického ústavu.

Encefalitida se šíří

Dne 29. 10. 2019 publikovala britská instituce Public Health England zprávu o záchytu několika infikovaných klíšťat v Thetfordském lese. Pro Brity je to špatná zpráva, protože klíšťová encefalitida až doposud nebyla na Britských ostrovech známá. V praxi to znamená, že mají Angličané na svém území o další „kontinentální“ nemoc navíc.

Nasátá samička klíštěte
Autor: pixabay.com Nasátá samička klíštěte

Rada na závěr. Najdete-li přisáté klíště, odstraňte ho, jak nejrychleji to jde. I za cenu utržené hlavičky. Čím dříve se ho zbavíte, tím více zmenšíte riziko nákazy. „Klíště si nevybírá. Hraje vabank, taková je jeho životní strategie. Čeká v lese připravené v trávě, a co mu projde kolem, po tom jde. Je mu fuk, jestli je to srnka nebo člověk, který se ho dříve či později zbaví – a zabije ho,“ říká parazitolog Radek Šíma v rozhovoru pro Deník N. Na logickou otázku, co se stane s kusadly v ráně, odpovídá, že „to je mrtvá tkáň odříznutá v tu chvíli od slinných žláz a střeva, kudy ty patogeny proudí. S kouskem kusadel si poradí přirozená imunita kůže“.

reklama