Klimatizace výrazně přispívají ke znečištění ovzduší. Přestaneme je používat?

Teplota roste

Planeta Země se stále více a více zahřívá, o čemž v dnešní době snad ani nikdo nepochybuje. Zatímco mnohé zvířecí druhy neodvratitelně vymírají a příroda viditelně trpí, zpohodlnělý člověk stále častěji zapíná klimatizační jednotku. Změna klimatu však jistojistě negativně ovlivňuje i lidské zdraví, zejména formou tepelného stresu nebo znečištěným ovzduším. Podle odborníků se jen v minulém desetiletí počet ztracených životů způsobených vlnami veder zvýšil o více než 2000 %. Zatímco vnitřní klimatizace naše těla příjemně a efektivně chladí, častější používání těchto „energetických žroutů“ zároveň zvyšuje emise znečištěných látek z elektráren. Paradoxně se tak lidstvo před nepříjemným žárem účinně chrání, ovšem zároveň si na úkor cynické pohodlnosti zhoršuje kvalitu ovzduší a tím i dopady na vlastní zdraví.

Chrání, chladí a zabíjí

A jak se zdá, vážné důsledky brzy pocítíme. Alespoň tak hovoří nová studie zveřejněná v časopise PLOS Medicine, která upozorňuje na stále vyšší spotřebu (na úkor rostoucích klimatizací) energií z ropy, plynu nebo uhlí. Například ve Spojených státech patří výroba elektřiny (hned po dopravě) k druhému největšímu zdroji emisí skleníkových plynů, přičemž přibývající klimatizační jednotky tomuto negativnímu trendu ještě více přispívají. Závěr výzkumníků předpokládá, že do poloviny letošního roku si znečištěné ovzduší na úkor klimatizací jenom ve východní části USA vyžádá až o tisíc úmrtí více. Pokud spotřeba ropy, plynu a uhlí neustále stoupá, úroveň znečištění ovzduší roste logicky také. V tomto důsledku se v ovzduší objevuje stále více prachových částic, sazí nebo miniaturních kapiček, jejichž přítomnost má na lidské zdraví prokazatelně negativní účinky. Předčasná úmrtí se týkají problémů se srdcem nebo plícemi, což způsobuje zhoršení astmatu, dýchání, oběhového systému a dalších procesů. Ostatně znečištěnému ovzduší je každoročně připisováno až milion úmrtí po celém světě. Simulací budoucí spotřeby energie a úrovně znečištění výzkumníci odhadli, že 5 až 9 % budoucích úmrtí bude souviset právě s používáním klimatizací.

Ačkoliv se prozatím jedná o odhady založené na modelových situacích, jejich strůjci z University of Wisconsin-Madison ve svých výsledcích spatřují velkou jistotu. Teplota ovzduší se zkrátka neustále zvyšuje a (nejen) rozpálené budovy je nutné stále více chladit. „Klimatizační zařízení chrání životy před vlnami veder. Pokud ale elektřina vyžaduje pro spuštění klimatizačních zařízení uhelné elektrárny, pak máme problém,“ upozornil spoluautor studie Jonathan Patz. Jestliže se situace nezačne rychle měnit, podle „nejrealističtějšího scénáře“ budou počty úmrtí do poloviny století rapidně stoupat. Matematické modely dospěly například k závěru, že letní teplotní nárůst o 3,5 stupňů Celsia má za následek průměrný skok v energetické poptávce v případě budov o téměř 30 procent. A jsou to právě budovy, které klimatizační jednotky využívají nejvíce.

Čistá energie

Jak sami autoři upozorňují, jejich cílem není zásadně odstavit klimatizační jednotky, nýbrž spíše poukázat na možnosti vedoucí ke zlepšení aktuální situace. Zásadní otázky zahrnují například řešení efektivního užívání klimatizací včetně zdrojů, z nichž jsou napájeny. Přestože chladící jednotky dokáží zachránit lidský život, podle odborníků je důležité, aby byly tyto systémy napájeny čistou energií z větrné nebo solární energie. „Změna klimatu je tady a my se budeme muset přizpůsobit,“ upozornil vedoucí výzkumu David Abel. Ať už zní podobné výzvy jakkoli pohádkově, mnohé země si vzrůstající spotřebu energií začínají uvědomovat a některé skutečně konají. Například lidnatá Čína se nedávno zařadila mezi největší světové investory v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Nebo vzpomeňme na Indii, jednu z nejrychleji se rozvíjejících megalomanských ekonomik. Tamní vláda poslední roky viditelně usiluje o rozkvět získávání energií z obnovitelných zdrojů a postupně se snaží upouštět od neekologického uhelného průmyslu.

Text: Petr Smejkal