Klíč k evoluci: šimpanzi se dokážou cítit zhnuseně

Šimpanzi bonobo jsou v řadě ohledů našimi blízkými evolučními předchůdci. Teď se ukázala další podobnost – pociťují hnus v podobných situacích jako lidé! Proč?
Co se týče zhnusení, jsou nám šimpanzi bonobo velmi podobní...
Co se týče zhnusení, jsou nám šimpanzi bonobo velmi podobní...
istockphoto.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Bonobo je vedle šimpanze učenlivého tím méně známým, a přitom jediným dalším žijícím druhem našich nejbližších primátských příbuzných. Leckoho na nich jistě zaujme především velmi kladný vztah k pohlavnímu styku, který má v jejich skupinách zcela zásadní komunikační roli. V tomto ohledu jsou nám bližší než šimpanzi učenliví, nemluvě o dalších živočišných rodech. Ještě v něčem se nám však výrazně podobají – dokážou se cítit zhnuseně.

Strach a hnus

Vědci z Kjótské univerzity v Japonsku přišli s návrhem takzvaného adaptivního systému zhnusení. Jedná se o evoluční mechanismus, který můžeme pozorovat u lidí a který, jak se nyní ukázalo, existuje i u zmíněných šimpanzů. V přírodě totiž nalezneme obrovské množství mikrobů a všelijakých parazitů, jež konzumaci potravy znepříjemňují. Když nám něco spadne na zem, o jejíž čistotě nejsme skálopevně přesvědčeni, většina z nás takové sousto už do úst nevloží. Nejde přitom o to, že bychom v tu chvíli zvážili všechna možná rizika plynoucí z takového počínání a racionálně zhodnotili, že špinavé jídlo nestojí za to jíst; spíše cítíme zhnusení a odpor a z představy, že žvýkáme takto znehodnocený kus, nám příliš dobře není.

Šimpanzi jako evoluční předloha

Jak výzkum probíhal? Šimpanzům bonobo byla nabízena potrava společně s řadou nepříjemných podnětů. Některé jídlo bylo špinavé, jiné se nacházelo poblíž zkažené potravy či podobně kontaminovaných produktů, další zase nepříjemně páchlo. Chytří šimpanzi se jakkoli “poškozené” potravě s přehledem vyhýbali, zatímco s pojídáním té normální neměli nejmenší problém. Vědci usoudili, že jejich rozhodovací systémy obsahují obdobné intuitivní principy zhnusení jako ty lidské. Povětšinou se navíc jednalo o nové jídlo, které šimpanzi ještě nikdy neviděli. Přesto si však bonobové dokázali neznámé plody spojit s již známým ovocem a plodů se nebáli. Nelze proto říci, že by měli přespříliš vyvinutou neofobii, tedy strach z neznámého (přitom lidé a třeba krysy jsou o poznání opatrnější), přesto zhnusení ze zjevné kontaminace potravy převládlo.

Další nezanedbatelnou podobností mezi bonoby a lidmi bylo, že mláďata ještě neměla tyto systémy dostatečně vyvinuté. Což odpovídá výsledkům dětí, které také nejsou ve srovnání s dospělými lidmi zrovna opatrné. Jako asi nejpravděpodobnější se zatím jeví vysvětlení, že když se mláďatům ze špatného jídla udělá nevolno, v důsledku to posilní jejich imunitní systém, který se pak dokáže s rozličnými nástrahami lépe vyrovnat. Konkrétní principy bude nutné ještě lépe prozkoumat, ale jedná se o další vzrušují prvek, jenž máme s jinými primáty společný.

Text: MS

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama