Kdy může dojít k odvolání prezidenta České republiky? Podle zákona existuje hned několik možností

Zbavení prezidenta republiky jeho funkce je v posledních letech často přetřásaným tématem. Přinášíme pohled na to, jak celý proces funguje. Sami zjistíte, že odvolání prezidenta je komplikovaný proces.
Prezident České republiky Miloš Zeman
Prezident České republiky Miloš Zeman
Getty Images

reklama

V posledních letech se možnost odvolání prezidenta z funkce často skloňuje s odkazem na chování současné hlavy státu Miloše Zemana. Nemluví o něm přitom jen internetoví diskutéři, častokrát tuto možnost zmínili i vrcholní čeští politici. Je ale odvolání hlavy státu jednoduchým úkonem? A je Ústava skutečně tak vágní, jak mnohdy tvrdí právě okolí prezidenta republiky?

Ústava ČR je občas komplikovaná

Ústava České republiky je základní zákon a je snadno vyhledatelný například na webu Poslanecké sněmovny. Pravdou je, že čtení Ústavy není jednoduché mimo jiné i pro množství odkazů, kterými Ústava odkazuje sama na sebe. Například článek 66 poněkud složitě píše, že „nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát, přísluší výkon funkcí podle čl. 63 odst. 1 písm. a) až e) a h) až k) a čl. 63 odst. 2 předsedovi vlády.“ Pečlivý čtenář vyhledá příslušné odkazy a dozví se, jaké všechny pravomoci přísluší předsedovi vlády aktuálně zastupujícího v prezidentské funkci. 

Nemocný prezident

Ovšem jaké jsou závažné důvody bránící prezidentu republiky ve výkonu funkce? Na první pohled by to mohly být důvody zdravotní. Bude-li například prezident v kómatu, je jasné, že svou funkci vykonávat nemůže. V takovém případě asi nebude mít Sněmovna ani Senát důvod váhat se zbavením nemocného člověka jeho úřadu.

Prezident se ovšem může úřadu vzdát ze zdravotních důvodů sám. Nebylo by to v historii naší země poprvé, co by se tak stalo. T. G. Masaryk takto své setrvání v úřadu přehodnotil po mozkové mrtvici, po níž už byl prezidentský mandát nad jeho síly.

V historii Československa nastala i situace, kdy nemocný prezident Ludvík Svoboda po sérii mozkových příhod nebyl schopen vykonávat funkci prezidenta, ale odmítal abdikovat. Podle jeho verze uvedené ve vzpomínkách, zastupitelé nechtěli abdikaci přijmout. Proto byl přijat zvláštní zákon č. 50/1975 Sb, jež jasně říkal: „Nemůže-li president Československé socialistické republiky vykonávat svůj úřad po dobu delší dobu než 1 rok, Federální shromáždění může zvolit nového presidenta Československé socialistické republiky na nové funkční období.“ Prezident byl tedy zbaven funkce samostatným zákonem.

Prezident nestojí mimo zákon

Prezidenta republiky nelze po dobu výkonu jeho funkce zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt.“ Podle citace z Ústavy to na první přečtení vypadá, že hlava státu stojí mimo spravedlnost a právo. Ovšem v opravdu závažných případech existuje možnost, že by na prezidenta byla podána ústavní žaloba, jež by mohla vyústit v jeho zbavení funkce.

Ústavní žalobu může podat Senát, pokud třetina přítomných členů Senátu s návrhem souhlasí. Návrh ústavní žaloby pak musí přesně popisovat činy, jimiž prezident nepostupoval v souladu s Ústavou či spáchal zločin velezrady a to včetně důkazů. Následně putuje podání ústavní žaloby do Parlamentu ČR, kde ji musí schválit 120 z 200 poslanců. Tato situace v moderní historii České republiky již nastala v roce 2019, nicméně ústavní žaloba nebyla schválena právě pro nedostatek poslaneckých hlasů. 

Existuje i jiná možnost „neschválení“ respektive zaniknutí ústavní žaloby na prezidenta, Spočívá v časovém omezení. Pokud poslanci Parlamentu ČR neschválí podanou žalobu do tří měsíců, považuje se za zamítnutou.

Velezrada, nebo vlastizrada?

K podání ústavní žaloby může dojít v případě, že prezident hrubě porušil Ústavu (což v samotné Ústavě není specifikováno) nebo se dopustil velezrady. Té se z hlediska českého práva může dopustit právě jen prezident. V obecné diskuzi se zaměňuje pojem velezrada a vlastizrada. Podle českých norem se zločinu velezrady může dopustit jen prezident tím, že jedná proti státu, pokouší se svrhnout vládu, změnit ústavní zřízení atd. 

V případě velezrady jde o specifický ústavní delikt. Obecný trestný čin vlastizrady spočívá ve spojení s cizí mocností, například aktivní špionáží proti vlastní zemi. Trestní zákoník vymezuje pojem vlastizrady následovně: „Občan České republiky, který ve spojení s cizí mocí nebo s cizím činitelem spáchá trestný čin rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311), teroru (§ 312) nebo sabotáže (§ 314), bude potrestán odnětím svobody na patnáct až dvacet let, popřípadě vedle tohoto trestu též propadnutím majetku, nebo výjimečným trestem.“ 

Vyhlášení rozsudku

Pokud je ústavní žaloba schválena, dostane se před Ústavní soud a proběhne přelíčení. Pokud Ústavní soud uzná žalobu za oprávněnou, může prezidenta s okamžitou platností zbavit jeho úřadu a z něj vyplývajících benefitů a zároveň mu znemožní do funkce znovu kandidovat. Jak ale vidíte, celý proces rozhodně není jednoduchý a spočívá především v silné argumentaci a politické spolupráci napříč politickým spektrem.

reklama

reklama