Kdo diktuje ceny v supermarketech? Šéf to není

Lidský faktor má v určování ceny zboží čím dál menší význam. Naopak sílí umělá inteligence.
peníze ilustrace
peníze ilustrace
pixabay.com

Elektronické cenovky

Slogan „úprava cen“ téměř nikdy neznamená zlevnění, ale naopak posun k vyšším částkám. Zavedení elektronických cenovek umožňuje hromadné zdražení zboží ve všech tímto zařízením disponujících obchodech, tedy najednou a okamžitě. Oslovené obchody argumentovaly tím, že jde o lepší pohodlí pro zákazníky, úspory nákladů na práci zaměstnanců, kteří museli ručně cenovky měnit atd. Alza, Kaufland, Datart, Tchibo… to jsou některé z firem, které si relativně drahé technologie mohou dovolit, protože tok jejich zboží je natolik mohutný, že se vynaložené náklady vrátí, respektive je v konečném součtu zaplatí zákazníci. Do zavedení elektronických cenovek, tedy řečeno eufemistickým propagandistickým sloganem dynamické cenotvorby, se jako jeden z prvních v Česku pustil výrobce kojeneckých potřeb. Vzhledem k tomu, že jde o „změnu dat“, jde o ideální nástroj pro e-shopy.

Peníze - eura
Autor: thinkstock.com Peníze - eura

Cenu lze měnit okamžitě

Dlouhodobé statistiky tvořené kvanty dat, která zákazníci dobrovolně ve velkém odevzdávají pomocí slevových kartiček svým supermarketům, pomáhají k určování ceny. Není náhoda, že na začátku letní sezony se můžete podivit nad najednou zvýšenou cenou plavek a v závislosti na počasí se dá prudce měnit i cena takových „banalit“, jako jsou opalovací krémy. Kvanta dat by ručně šla rychle a efektivně zpracovávat jen velice stěží, a právě o rychlost tu jde hned po penězích nejvíce. Hospodářské noviny uvádějí příklad deštníků, které skokově zdraží, jakmile začne pršet, či ceny dětských dudlíků – prodávají-li se více růžové než modré, růžová se „cenově optimalizují“. Co si pod tím máme představit, je jasné. Stejný deník uvádí, že velkoobchod Makro mění cenu co nejméně – průměrně jednou měsíčně. Logicky to znamená, že mění cenu 12x ročně. Cenoví roboti sledují ceny u konkurence, což nahrazuje klasické „kupování v utajení“, které vešlo ve známost pod jménem mystery shopping, a pružně reagují na změny.

Máte rádi chleba?
Autor: pixabay.com Máte rádi chleba?

Umělá inteligence zasahuje do našich životů i peněženek

Domácnost 2.0, která zjistí, čeho se v ledničce nedostává a zboží sama objedná (bez ohledu na to, že ho nepotřebujete, neb se chystáte na dovolenou), je zatím v naprosté většině českých bytů jen snem, zatímco „inteligentní“ skenery sloužící k rozpoznávání obličejů a hledání „zájmových“ osob například na letištích, jsou dnes už víceméně běžnou záležitostí.

Propojování databází, které sloučí na první pohled nesourodé informace a ukážou nové souvislosti, běží zatím nejčastěji v utajovaném režimu a často není v zájmu policejních složek, aby se podrobné postupy dostaly na veřejnost. „Divili byste se, jak dokážou dnešní zločinci čerpat z moderních detektivních seriálů. Pokud jde skutečně o profíky, tak si dávají pozor, aby po nich na místě činu nezůstala ani buňka jejich DNA. Ani vlas či kapka potu. I proto je dobré, aby některé naše postupy zůstaly utajené,“ říká jeden z prestižních pražských kriminalistů, jenž si svou totožnost nepřál z pochopitelných důvodů zveřejnit.

Jak souvisí kriminalistické metody z cenotvorbou v supermarketech? Společný jmenovatel je umělá inteligence a množství dat, která mají jak obchodníci, tak kriminalisté k dispozici. Zatímco ti první je efektivně využívají ke zvýšení svých zisků, ti druzí je (doufejme, že stejně efektivně) používají v boji se zločinem.

Text: Topi Pigula

reklama