Kde můžete vidět sovětskou vrtulovou stíhačku Lavočkin La-7 i nacistický proudový stíhač Messerschmitt Me 262 Schwalbe vedle sebe?

Důvody, proč navštívit Letecké muzeum ve Kbelích netkví jen v letadlech. byť Lavočkin, Mig i Messerschmitt jsou opravdu lákadla.
Lavočkin La-7
Lavočkin La-7
Foto: Topi Pigula
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Stíhači na start

Německá "vlaštovka" firmy Messerschmitt měla Hitlerovi zvrátit válku, ale už ti nestihla. Na svou dobu šlo o převratný letoun, takže není divu, že  jsme jí, například od sovětského Lavočkina stojícího v kbelském muzeu hned vedle, věnovali samostatný článek. Vzhledem k našemu, v minulosti těsnému, navázání na Sovětský svaz není divu, že co se týče stíhacích letounů, vedou ty z konstrukční dílny Mikojan – Gurevič, proslulé Migy, kterými byly vyzbrojeny nejen sovětské satelity, ale i celá řada dalších republik. Doslova od A po Z. Například MIG-17 létal v barvách Angoly či Afghánistánu i Zimbabwe. Československo samozřejmě nevyjímaje, neboť Migy se u nás licenčně vyráběly. 

Co je k v vidění

Leckoho napadne, kolik letadel vlastně znám díky filmům. Mi-24 Hind se „objevil“ v Rambovi III., ostatně plně po právu, neboť sloužil v zemích Varšavské smlouvy. Ovšem skuteční znalci Ramba vědí,, že to co viděli na obrazovce nebyly Mi-24 Hind-D (jeden ze strojů je k vidění i v muzeu), ale transportní helikoptéry Aérospatiale SA 330 Puma,  modifikované tak, aby Hindy co nejvíce připomínaly. 

Mi-24 D Hind
Autor: Foto: Topi Pigula Mi-24 D Hind

Muzeum leží na tom nejsprávnějším místě,. Jeho založení se vztahuje k roku 1968 a rozkládá se na pozemcích historického vojenského letiště Praha-Kbely, které bylo první leteckou základnou vybudovanou po vzniku Československa v roce 1918. Početností a kvalitou sbírek patří k největším leteckým muzeím v Evropě. V současnosti má ve sbírkách neuvěřitelných 275 letadel, byť zdaleka ne všechny může návštěvník vidět.

L29 Delfín
Autor: Foto: Topi Pigula L29 Delfín

Necelá stovka je vystaveno v krytých halách, což jsou mimo jiné i původní hangáry, dalších 25 v nekrytých expozičních prostorech. 155 je uloženo v depozitářích a 10 letuschopných strojů je provozováno. Když v březnu roku 1990 odešel ředitel muzea, plk. Jaroslav Janečka do důchodu, tak na jeho místo nastoupil jediný československý kosmonaut Vladimír Remek. Zároveň se v nově nastoupivší době začala profesionalizovat armáda a rušit některé vojenské útvary, což mělo za následek prudký nárůst sbírkových exponátů. Zároveň došlo ke krizi personální, která došla tak daleko, že se uvažovalo o stálém uzavření muzea a o nastolení v podstatě depozitního režimu. Nastalou krizi pomohl vyřešit Ing. J. Janečka, který se dočasně ujal vedení muzea a vypracoval novou koncepci pro další sezony. Zejména díky jemu se muzeum vrátilo nejen do provozuschopného stavu, ale zároveň získává čím dál důstojnější podobu… byť některé rozpadající se venkovní exponáty tomu nenasvědčují. 

Fritz X

V československém letectvu byly používány i první bojeschopné řízené pumy o váze 1 400 kg. Jejich vývoj vedl dr. Max Kramer. Řízení se provádělo rádiovým signálem pomocí systému Kehl-Stasburg FuG 203/230. Jejich vypouštění v nacistickém Německu zajišťovaly bombardéry Dornier Do 217 a Heinkel He 177 vybavené příslušným zařízením. Jde o jiný typ munice než proslavené V1 a V2, jimiž se Hitler snažil zlomit hrdinství Londýňanů. 

řízená puma PC 14 000 Fritz
Autor: Foto: Topi Pigula řízená puma PC 14 000 Fritz

Jelikož se jedná o muzeum s převážně vojenskou technikou, mohlo by lákat i vyznavače válečných hrůz. Proto si vedení muzea vyhradilo zakázat vstup lidem s viditelnými, zákonem zakázanými symboly.

Text: Topi Pigula
 

Reklama
Reklama