Přehnaná produkce kávy, čaje nebo kakaa může zvýšit výskyt malárie. Je nutné dbát na to, odkud pocházejí

Množství našich oblíbených pochutin pochází z rozvojových zemí, kde se na ekologicky přijatelné cesty k jejich získání příliš nedbá. Smutným následkem takových přístupů může být i častější výskyt malárie.
Znáte příběh za svou oblíbenou kávou?
Znáte příběh za svou oblíbenou kávou?
istockphoto.com

Zdá se, že odlesňování ploch určených k pěstování kávy, čaje nebo třeba palmového oleje, může mít vliv na zvýšený výskyt malárie. Jak je to možné?

Malárie – prokletí, které skoro umíme vyléčit

Malárie je jedna z nejrozšířenějších a nejvýznamnějších infekčních nemocí s vysokou úmrtností, zvláště pak v tropických oblastech a subsaharské Africe. Jedná se horečnaté onemocnění, které způsobují parazitičtí prvoci Plasmodia z kmene Apicomplexa. Jejich přenašečem na člověka je samička komára rodu Anopheles, v jejíchž slinných žlázách se nacházejí pohyblivá vývojová stadia prvoků, tzv. sporozoa. K nákaze dochází většinou ve večerních a nočních hodinách, kdy jsou samičky nejaktivnější a sají krev teplokrevných živočichů.

Plasmodia (zimničky) se s krví dostávají do jater, kde se mění v další vývojové stadium, které nazýváme merozoity, a ty již jsou schopné napadnout červené krvinky, v nichž se dále množí. V této fázi dochází k záchvatům tzv. malarické horečky, které se objevují každé 3–4 dny. Parazit se bohužel dokáže přizpůsobovat reakcím imunitního systému a ten jej tak nedokáže úplně zlikvidovat. Postupně dochází k rozpadu červených krvinek a u infikovaných osob se objevuje anemie a komplikace s ní spojené.

Některé merozoity se mění v samičí a samčí gametocyty. Pokud se komár znovu přisaje, dostanou se s krví do jeho trávicího systému, kde dojde ke spojení buněk a vzniku nových sporozoitů, které pak ve slinných žlázách komára vyčkávají na další možnost dostat se do krevního řečiště teplokrevného živočicha nebo člověka. Reprodukční cyklus Plasmodia se tak uzavírá.

Cestovatelé v malarických oblastech se mohou chránit použitím tzv. antimalarik. K léčbě vážných případů se používá chinin. Bohužel se stává, že se malárii nepodaří úplně vyléčit a často se vrací i v několikaletých cyklech.

Souvislost malárie s pěstováním kávy

Poptávka po kávě, čaji, kakau, sóji, palmovém oleji, ale také třeba hovězím mase neustále roste. Se vzrůstající poptávkou úzce souvisí i potřeba rozšiřovat zemědělské plochy určené k pěstování plodin a chovu dobytka. Důsledky rozsáhlého odlesňování jsou vcelku dobře popsány v celé řadě vědeckých studií. Jak to ale souvisí s malárií?

Předchozí výzkumy prokázaly, že nekontrolované odlesňování a následné zavlažování zemědělských ploch vede ke zvýšení teploty v daném místě a vzniku velkého množství mělkých vodních nádrží s teplou vodou, které jsou ideální pro vývoj larev různých druhů hmyzu včetně komárů rodu Anopheles. Na odlesněných plochách dochází k výraznému snížení druhové diverzity. Týká se to hlavně predátorů, kteří by jinak snižovali počet parazitických a invazivních živočišných druhů.

V časopise Nature Communications byly zveřejněny závěry studie vědců z University Sydney, která se snažila vyhodnotit a kvantifikovat riziko plynoucí z nekontrolovaného a necitlivého odlesňování zemědělských ploch ve snaze zvýšit produkci žádaných komodit.

Sledujte původ pochutin

„Naše studie je první, která se zabývá zvýšením rizika výskytu malárie v oblastech s nekontrolovaným kácením původních lesů,“ popisuje doktorka Arunima Malik z Centre for Integrated Sustainability Analysis in the School of Physics výsledky studie a dodává: „Odhadujeme, že se v těchto oblastech zvyšuje riziko přibližně o 20 %. Odlesňování je jednoznačně dáno neustále se zvyšující spotřebou konzumního světa a snaze firem vydělat peníze.“

Nutně to neznamená, že bychom se měli vzdát oblíbených plodin a nápojů. Vědci však apelují na spotřebitele ve vyspělých zemních, aby se více zajímali o původ potravin. Mnoho z nich je totiž certifikováno mezinárodními organizacemi jako např. Rainforest Alliance, které garantují, že jejich produkce je realizována environmentálně, sociálně i ekonomicky udržitelnými postupy.

Spoluautor studie Manfred Lenzen k tomu dodává: „Pro koncové zákazníky, spotřebitele, a hlavně obchodní řetězce to znamená, že by se měli více zajímat o původ zboží a nakupovat u producentů a obchodníků, kteří dbají na udržitelný rozvoj svých firem, půdy i lidských zdrojů a zbytečně neodlesňují původní lesy v rozvojových zemích.“

Text: David Hainall

reklama