Kát a betel: Drogy, které ničí svět víc než heroin

Heroin, marihuana, kokain, pervitin -– o těchto drogách víme prakticky všechno. Ale stejný počet uživatelů mají i exotické drogy. Seznamte se s nimi!
Droga kat
Droga kat
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Jsou drogy, které jsou postrachem českých ulic (pervitin dokonce patří mezi české speciality, jež nás proslavily na zahraniční drogové scéně), a jiné, které se na ulicích běžně aplikují, ale u nás na ně nenarazíte. Mezi ty "protiúnavové" patří v Česku v podstatě neznámý betel a khat. Co to s vámi udělá?

Betelné betel

Brňák by asi účinky betelového sousta označil za "betelné" (výborné, kvalitní, ozkoušeníhodné). Přestože jde po nikotinu a alkoholu o třetí nejužívanější drogu na světě, kterou si dopřává přes 200 milionů lidí, u nás se k ní jen tak nedostanete.

Zatím tady nestihla zapustit své kulturně-společenské kořeny. Dvě hlavní složky sousta, ořech palmy arekové a pepřovník Piper betle v našich rovnoběžkách zkrátka nerostou. Smotek pepřového listu, do něhož je zabalen kousek ořechu, okořeněný hašeným vápnem se vloží do úst a žvýká. A žvýká. A dlouho žvýká. Hodinu, dvě. Sousto je nutno "přikrmovat" dalšími dávkami, přičemž polknutí je zapovězeno. Člověk začne takřka okamžitě slinit.

Následky užívání betelu, Foto: Thinkstock

Následky užívání betelu. Foto: Thinkstock

 

Vyplivované sliny mají rudou až temně hnědou barvy, jazyk znecitliví a při dlouhodobém užívání rudnou až černají zuby. Zároveň se zvyšuje riziko ústního karcinomu a je nutno varovat, že se jedná o drogu silně návykovou. Proč je betel tak populární, když chuťově to není „žádná sláva“? Autor těchto řádků se to pokusil pochopit a jeho účinky vyzkoušel na vlastní kůži.

Být zbetelený

„Deset rupií,“ řekl prodavač betelu na autobusovém nádrží v Mataře na jihu Srí Lanky. Podle oblečení i toho, že celý krámek měl rozložený na kolenou, bylo jasné, že jde o člověka ze spodních sociálních vrstev. Tady nemělo cenu smlouvat, což je jinak na Srí Lance běžným obchodním rituálem. Chyběly zkušenosti a tak následovala prosba o ubalení prvního sousta. „Vápno neber, to je jenom pro místní, je to moc silné,“ varoval nás poté, co umolousanými prsty zručně vyrobil smotek. „A s policisty není problém?“ „Vůbec žádný, oni si občas taky rádi dají.“ Chuť nevalná, tvrdé kousky ořechu „lezly do zubů“, ale účinek se dostavil takřka okamžitě. Nálada okamžitě vyskočila směrem k euforii, oči se začaly lesknout a najednou mi všechno připadalo neuvěřitelně vtipné.

Posvátní roznašeči moru. Krysí chrámy v Indii

Rozesmát až k slzám mě dokázala maličkost. Jenže smát se s plnou pusou betele, který není vhodné polykat a navíc je nutné v zhruba půlminutových intervalech vyplivovat krvavé chuchvalce slin, to není jen tak. Pocit v ústech, kromě znecitlivělého jazyka je i mírně bolestivý, za což může naleptávání sliznic přidaným hydroxidem vápenatým. Radu místního jsme totiž neposlechli a dávku vápna do sousta přibalili. Pravidelné žvýkače betelu poznáte snadno. Jejich zuby, pokud je ještě mají, neboť vlivem užívání dochází k jejich uvolnění, jsou tmavě zabarvené, v prostoru mezi dásní a tváří mají uloženou svou dávku a vypadají, že jsou v pohodě.

„Žvýkání betelu přivádí člověka do dobré nálady, vyvolává euforii a pocit příjemného tepla. Upravuje látkovou výměnu porušenou jednostrannou výživou. Díky alkalické reakci neutralizuje žaludeční kyseliny a působí na žaludeční sliznice jako stahující látka, tudíž chrání před zánětem. K průvodním jevům patří pocení, zvýšená tvorba slin, zvýšená bdělost a zvýšená pracovní kapacita,“ píše biolog Jiří Patočka v časopise Vesmír. A Vojtěch Pokorný, jenž vede dlouhodobé výzkumy na Papui Nové Guinei ho doplňuje: Betel je rovněž medicína, používaná v různých zemích jako anthelmintikum, vazokonstriktikum, proti špatnému dechu a k vyvolání lásky.“ Areková palma pochází původně z Malajsie, ale dnes se pěstuje po celé tropické Asii a v Africe. Jak vidno, něco na jejich oříšcích je. No nežvýkněte si.

 

Kát jako společenská nutnost

Když na začátku 20. století provedl Albert Beuter, profesor štrasburské univerzity, první chemickou analýzu odvaru z listí keře katy jedlé, objevil pro vědu zatím nepopsanou obsahovou složku, kterou nazval katin. Testy Světové zdravotnické organizace v ní odhalily psychoaktivní alkaloid. Ovšem vtip je v tom, že se rychle rozkládá, takže je potřeba dostat ho do těla zhruba do dvou dnů po utržení listí.

Autor: Topi Pigula Od roku 1985 publikoval stovky článků a fotografií v širokém spektru periodik: Koktejl, Inmagazín Hospodářských novin, Mladá fronta, Lidové noviny, Bionoviny. Má na kontě několik vlastních fotografických výstav autorských i spoluautorských u nás i v zahraničí. Zároveň se autorsky podílel na čtyřech knihách (Krkonošská čítanka, Čítanka z Jesenicka, Bioindikace a biomonitoring, Na cestě1).
 V praxi to znamená neustálé "sběrače", rychlý prodej a neustálý přísun čerstvého materiálu. Kát, nebo chcete-li khat, je podobně jako betel návykový a proto v našich končinách ilegální. Původně jihoetiopský keř rychle si získal oblibu v mnoha afrických zemích. Odstraňuje únavu i pocit hladu, což "žvýkačům" vyhovuje. Funguje jako mírný stimulant a to je zřejmě to, oč uživatelům jde. Fakt, že má silně negativní vedlejší účinky, jako je degradace střevní sliznice či zvýšené riziko zubního kazu, nikoho moc netrápí. Úsměv etiopského muže může vyvolat u Evropana děs.

Obě drogy, betel i kát, mají vlastně velmi podobné účinky – vybuzují veselou, nebo alespoň výrazně pozitivnější náladu, snižují únavu a jsou pevnou součástí sociálních vazeb. Jít si žvýknout znamená něco podobného, jako u nás přijmout nabízenou cigaretu. Navázat kontakt, být alespoň na chvíli v jistém "spikleneckém" paktu. Vzhledem k tomu, že denně "kátují" miliony lidí, mají pěstitelé i prodejci o výdělek na chléb, neboli kát svůj vezdejší, pořád postaráno.

Reklama
Reklama