24. června 2021 12:00
Adam Vala

První záběry z Jurského světa 3 konečně ukazují realistické dinosaury. Filmaři si na nich opravdu dali záležet

Ačkoli původní Jurský park Stevena Spielberga patří mezi filmové klasiky, vzhledem k dnešním poznatkům není zcela věrný pravěké realitě. Tvůrci nového filmu toto hodlají změnit a chtějí nabídnout realistický pohled na vyhynulé dinosaury.

Bez ohledu na to, že je premiéra filmu Jurský svět: Nadvláda ještě rok vzdálená, se filmaři pustili do lákání fanoušků prostřednictvím prvních ukázek. Divákům nechtějí jen nostalgicky připomenout slavnou hudbu Johna Williamse nebo prezentovat pokrok na poli digitálních triků, ale ukázat, že „jdou s dobou“ a do ztvárnění dinosaurů zahrnují nejnovější vědecké poznatky. Ty vycházejí z množících se předpokladů, že pravěcí ještěři mohli být opeření. A přesně tak se mají objevit i v novém Jurském světě, jenž by měl dorazit do kin 9. června 2022.

Dinosauři s proto-opeřením

Ptáte se, jak toho chtějí filmaři docílit, aniž by popřeli všechno, co jsme v jednotlivých filmech od roku 1993 sledovali? Na začátku filmu nás čeká pasáž, v níž zavítáme do desítky milionů let vzdálené historie. V ní budeme sledovat „skutečné“ dinosaury, nikoliv geneticky upravené druhy, které ve filmové fikční realitě vznikly pro potřeby zábavních parků. Jde o elegantní řešení, jak být co nejvěrnější vědě, ale zároveň nemást diváky, kteří jsou zvykli na stále ještě ustálenější vzhled například tyranousaura.

Právě u jeho předchůdce by ale měla popisovaná pasáž začít, protože malý dinosaurus s proto-opeřením v upoutávce výše má být Moros intrepidus. Jde o teropodního dravého dinosaura, který žil v období rané svrchní křídy (tedy přibližně před 96 miliony lety), a je nejstarším známým křídovým tyranosauroidem, mnohem menším příbuzným zmiňovaného Tyrannosaura rexe. Jeho dolní končetiny byly přibližně 1,2 metru dlouhé, na délku měřil kolem 3 metrů a svou hmotností se pohyboval kolem 80 kilogramů. V prvním teaseru na třetí Jurský svět, který najdete o něco výše, jej vidíme u lebky gigantosaura.

Autenticita na prvním místě

Režisér filmu Colin Trevorrow vysvětlil, že pro úvodní pasáž filmu nechtěl jen spojit CGI animace a co nejrychleji dojít k závěrečnému pohledu na komára, který saje krev jednoho z dinosaurů a o miliony let později slouží coby zdroj dinosauří DNA. Naopak se do této sekvence pokusil vložit tolik úsilí a práce, kolik bylo potřeba, aby byl výsledek uvěřitelný a vědecky autentický. Za tímto účelem autoři filmu spolupracovali s paleontology Stevem Brussatem a Jackem Hornerem, přičemž byl druhý jmenovaný poradcem u všech dosud natočených jurských snímků. Úzká spolupráce má údajně vést k zážitku srovnatelnému s dokumenty od National Geographic.

Co se týče vědeckého pozadí, předpoklad, že někteří z dinosaurů mohli být opeření, byl vysloven už v 19. století, podpora tohoto tvrzení ale přišla až o sto let později. Významnými důkazy byly nálezy dinosaurů s pernatým pokryvem těla v Číně, byť nejde o druhy z jedné čeledi. Celkově už ale vědci znají přibližně 20 druhů neptačích dinosaurů s tělesným pokryvem a moderní technologie, jako jsou pokročilé chemické analýzy, odhalují další. Zajímavé rovněž je, že opeření nemělo vzniknout pro potřeby letu, ale jako ochrana tělesné teploty. Dá se proto tvrdit, že dnešní ptáci využívají opeření coby původně až druhotnou adaptaci teropodů.

Adam Vala

Populární filmy na Prima Zoom