Je vodní energie tak čistá, jak se zdá? Vědci předkládají velmi zvláštní důkazy

Ekologie především

K tomu, aby se na sociálních sítích vzedmula vlna vášní, stačí zveřejnit video týraného psa nebo slůně uvízlé v bažině. Tyto jednotlivosti jsou schopné působit emočně, ale z pohledu ekologie celé planety mnohem horší faktory nechávají lidi chladnými. Na katastrofické zprávy týkající se klimatu jsme si díky horkému a na srážky velmi šetřivému létu už zvykli. Prognózy klimatologů tvrdící, že klimatická změna bude dále postupovat, paradoxně nebudí hrůzu, protože změny jsou „daleko“ (další léto bude až za více než půl roku) a vlastně víceméně nenápadné. Přesto se letošní parné léto zasloužilo o to, že klimatologie, meteorologie, hydrologie a otázky spojené s naším životním komfortem začaly získávat víc pozornosti. S tím úzce souvisejí otázky ovlivňování klimatu, protože proces emitování skleníkových plynů a změny klimatu jsou dostatečně známé i široké veřejnosti. Mimo jiné i proto byly, a vlastně pořád ještě jsou, vodní elektrárny považovány za zdroj čisté energie. Přehrady „nekouří“. Jenže teď The Guardian přišel s překvapivou informací, že vodní elektrárny mají na svědomí zhruba tolik skleníkových plynů jako Kanada.

Globální studie neberou vodní elektrárny v potaz

Ve studii s názvem Greenhouse Gas Emissions from Reservoir Water Surfaces: A New Global Synthesis vypracované na Washington State University její autoři píší, že metan, který je alespoň 34krát účinnější než jiný skleníkový plyn, tvoří 80 % emisí z vodních nádrží vytvořených přehradami. A co víc, žádná z těchto emisí není v současné době zahrnuta do globálních inventur skleníkových plynů. "I když se jedná o obnovitelný zdroj energie, lidé by měli mít při plánování a politických rozhodnutích týkajících se přehrad na paměti informace a souvislosti týkající se skleníkových plynů," řekla Bridget Deemer, výzkumnice ekoložka pracující v geologickém průzkumu USA. Jedná se o tzv. metastudii, která zkoumá závěry stovky studií, jež se věnovaly emisím skleníkových plynů z 267 mohutných přehrad na nejrůznějších místech světa. Studie zpochybňuje z hlediska globálních dopadů stavbu obrovských hydroelektráren. Na druhou stranu je nutné snížit závislost lidstva na těžbě ropy a černého uhlí, tedy neobnovitelných zdrojů, které stále pokrývají naprostou většinu výroby elektrické energie.

5 největších hydroelektráren světa

• Tři soutěsky – Čína. Absolutně největší světová hydroelektrárna, z hlediska ekologie poměrně sporná, s délkou hráze 2339 m, objemem 39,3 km krychlových vody a výkonem 22 400 MW. • Itaipu – Brazílie. Osmnáct generátorů, každý s celkovým výkonem přes 730 MW, během roku vyprodukuje přes 75 TWh elektrické energie, v posledních letech nad 92 TWh a v roce 2012 dokonce 98,3 TWh, což je největší naměřená hodnota na světě. • Xiluodu – Čína. Instalovaný výkon má 13,860 MW, její výstavbou byla zaplavena oblast o rozloze 454,400 km čtverečních. • Guri – Venezuela má instalovanou kapacitu 10,235 MW a roční produkci energie 47,000 GWh. Její výstavba započala roku 1963 a skončila v roce 1978.

• Tucurui – Brazílie. Zaplavené území je 45 km čtverečních, instalovaná kapacita 8,370 MW.

Text: Topi Pigula