Je štěstí smyslem života? Ani náhodou!

Štěstí, to muška jenom zlatá, slyšeli jsme už tolikrát ve filmu Škola základ života. Je však štěstí tím, oč bychom se v životě měli snažit? Leckoho zklameme, protože takhle jednoduše štěstí nefunguje.
Jak dosáhnout skutečného štěstí?
Jak dosáhnout skutečného štěstí?
istockphoto.com

reklama

Termín „štěstí“ měl v historii řadu různých významů, které se často velmi lišily od toho dnešního. Dnes totiž štěstí často chápeme jako určitý emoční stav, spokojenost a pohodlí, kterého chceme v životě dosáhnout. Štěstí je, když se nám dějí dobré a příjemné věci. Novinář Zat Rana spekuluje, že právě tato honba za štěstím vede k většině našeho utrpení a skutečného neštěstí. Zvykli jsme si uvažovat, že jsme šťastní, když… (dosaďte si libovolný úspěch), a dokud se nám to nepodaří, jsme nespokojení a zoufalí.

Pro antické Řeky a Římany štěstí nespočívalo v jednotlivých událostech, nýbrž v kvalitním životě, prožitém v souladu s naší vlastní podstatou, a to včetně utrpení a nepříjemných situací. Chytří lidé v kolébce naší civilizace totiž věděli, že i negativní prožitky k plnému životu prostě patří. Šťastného života člověk dosáhl připuštěním si tohoto faktu. V angličtině se pak slovíčko „happy“ objevilo zhruba ve 14. století a symbolizovalo jakousi šťastnou (sic!) náhodu, příjemnou okolnost, která se člověku prostě stala – nikoho nenapadlo, že by měl štěstí aktivně hledat. Až dnes.

Uvědomme si dostatek

„Ty nejkrásnější věci v životě se nerodí z přílišného chtění, nýbrž z radostného očekávání,“ říkal v loňském dokumentu Tajemství Divadla Sklep jeho spoluzakladatel David Vávra a s takovým tvrzením nelze nesouhlasit. Štěstí totiž nedosáhneme tím, že se o něj budeme ze všech sil snažit. Je to spíše jakýsi vedlejší produkt snažení, díky kterému překonáváme životní překážky. Jak napsal zmíněný Zat Rana, „příčinou mého štěstí není to, že mám všeho dostatek, nýbrž to, jak jsem se do tohoto bodu dopracoval“.

Důležitý je totiž pocit dostatku, který je v dnešní, hektické a silně konzumní společnosti velmi náročný na uvědomění. Máte co jíst? Kde bydlet? Má vás někdo rád a vy jeho či ji? Ze všech stran jsme přesvědčováni o tom, co všechno ještě potřebujeme ke spokojenosti, ovšem když zkusíme odhlédnout od hypoték a splátkových kalendářů na všechno to „instantní štěstí“, možná s překvapením zjistíme, že vlastně máme všechno, co potřebujeme. A pokud se k tomuto dostatku dopracujete díky dobrým životním rozhodnutím, smysluplné práci a relativní spokojenosti i navzdory občasným mráčkům, můžete mluvit o štěstí. O tom magickém slově, jež je nám zdánlivě tak vzdálené, ačkoli ho máme přímo pod nosem.

Přínosy nespokojenosti

Jak bylo řečeno, v životě se snažíme tomu nepříjemnému většinou vyhnout. Je to logické, neměli bychom však podléhat iluzi, že každý smutný okamžik je zcela špatný a měli bychom se ho snažit co nejdříve ukončit. Jak píše Spencer Johnson v knize Vrcholy a údolí, v životě procházíme krásnými i smutnými obdobími a jejich střídání je naprosto přirozené. Z každé takové etapy si však můžeme odnést ponaučení – jak se na vrcholu (šťastném období) udržet déle a jak pouť údolím (těžšími chvílemi) zvládnout lépe a rychleji se dostat zpět na vrchol. Záleží pouze na naší otevřenosti, kolik si toho z různých životních situací dokážeme odnést. Z potyček s osudem můžeme vyjít silnější a schopnější, nesmíme se jich však předem děsit.

Samozřejmě neříkáme, že je nutné se předem vrhat do každého nebezpečí, ovšem mějme na paměti, že ty důležité problémy si nás prostě najdou. A to bez ohledu na to, jak úporně se jim budeme snažit vyhnout. No a když už budou tu, proč je nakonec nevyužít ke svému prospěchu? Upřímné prožití jakékoli situace vede k jejímu lepšímu uchopení a poučení do budoucna. Čímž jen tak mimochodem vznikne pocit štěstí, spokojenosti. Jak se říká, i cesta totiž může být cíl…

Text: MS

reklama

reklama