Je možné stáří bez demence? Vědci jsou na stopě řešení!

Uchovat si dlouhodobě brilantní mozek vyžaduje jisté úsilí už od raného věku. Základem je pěstování dobrých mezilidských vztahů, cvičení a zdravá výživa, dostatečný spánek a smysl pro humor.
Copak je to za stařenku?
Copak je to za stařenku?
youtube.com

reklama

Dobře jez, směj se, miluj. A k tomu dostatečně spi a hýbej se. Tato pravidla bychom měli dodržovat, abychom si co možná nejdéle uchovali mozek při dobrém zdraví. K takovému závěru dospěli vědci, jejichž studii publikoval ve svém zvláštním vydání věnovaném kognitivnímu zdraví časopis Nature. Léky, které by chránily neurony a zvyšovaly jejich potenciál, totiž nejsou v dohledu. Naopak je jisté, že mnohem prostší pravidla týkající se každodenního života mohou mozku prospět.

"Základní výzkum nám možná uchystá pěkná překvapení, ale dnes bychom místo víry v zázračné léky měli spíše naslouchat radám našich babiček, které se ukázaly být prospěšné našemu mozku," uvádí neurolog Stefano Cappa z Univerzitní školy v Pavii a člen Italské neurologické společnosti.

"Zdravá strava, vyhýbání se cigaretám a alkoholu, pravidelné cvičení a dobrý spánek brání vzniku kardiovaskulárních chorob, ale také demence. V podstatě víme dosud jen málo o tom, jak to funguje. Kdybychom to zjistili, mohlo by nám to pomoci v prevenci. Důležité je chovat se podle těchto pravidel od mládí. Pozitivní účinky zdravého životního stylu se projeví tehdy, je-li praktikován desítky let. Málo zřetelné jsou v případě, že se do zdravého životního stylu pustíme až v šedesáti letech, kdy začneme mít obavy z poklesu kognitivních funkcí (patří mezi ně paměť, pozornost a koncentrace, zpracovávání informací, prostorová orientace či schopnost vyjadřování)," říká Cappa.

Tak zabíjí, nebo nezabíjí?

Skvělý objev: alkohol nezabíjí mozkové buňky!

 

"Mozek má velké rezervy, jestliže je však všechny znehodnotíme v první části života špatnými návyky, nebudeme je mít ve stáří k dispozici," zdůrazňuje Paolo Maria Rossini, ředitel Institutu neurologie při Katolické univerzitě v Římě.

"Alkohol, omamné látky, poranění hlavy, ale také neadekvátní strava ´otravují´ naši krev a přinášejí do mozku nezdravé látky, které později snižují kognitivní funkce," dodává. V pokročilém věku za to pak zaplatíme demencí. Co tedy dělá mozku dobře? "Především zdravá strava, která obsahuje omega-3 mastné kyseliny a antioxidanty a je chudá na cukr. Ořechy, lněná semínka, olivový olej, ovoce a zelenina, vitamin B12 z masa, ryb a mléčných výrobků: výživa zdravá pro mozek není složitá. Pozor na jednoduché cukry, které poškozují neurony. Druhým pravidlem je dostatečný spánek a také cvičení. Chronický stres s sebou nese přetížení hormonů s negativním dopadem na choulostivé mozkové struktury jako hipokampus, který je významný pro paměť," připomíná neurolog Giuseppe Iannoccari.

Nejlepší řešení jsou jednoduchá...

"Smích prospívá srdci i mysli. Urychluje srdeční tep, zlepšuje krevní oběh. Sto výbuchů smíchu se rovná deseti minutám veslování. Rovněž úsměv dělá dobře, neboť usnadňuje mezilidské vztahy. Sociální síť pak je oporou v těžkých chvílích a chrání před upadáním kognitivních funkcí a před depresí. Jde o přátele z masa a kostí, nikoli o virtuální kontakty na internetu," upozorňuje Rossini.

 

Očekává se, že v roce 2020 bude v Evropě trpět 15 milionů osob senilní demencí. "V minulosti mohl být člověk ´výkonný´ i s jistým deficitem paměti, protože požadavky byly méně náročné a život nebyl tak dlouhý. Dnes si starý člověk musí pamatovat kombinaci, aby mohl otevřít dveře, PIN, aby si mohl vybrat peníze z bankomatu, dálkové ovládání garáže a další tisíce informací. Pak stačí malé kognitivní problémy a hned se stává méně schopným zorientovat se v životě. Vzniká tak rostoucí podíl analfabetů neschopných čelit složitosti moderní doby. Technologie by mohla pomoci alespoň v tom, že by stačil jediný klíč umožňující přístup ke všemu," soudí Rossini.

ČTK

reklama

reklama