Jastrowova iluze: Je delší modrá, nebo černá plocha? Starý optický klam fascinuje dodnes

Takzvaná Jastrowova iluze zamotala hlavy vědcům už na konci 19. století. A dodnes na nás působí velmi silně, protože se s ní náš mozek nedokáže smířit.
Je delší modrá, nebo černá plocha? Jastrowova iluze stále fascinuje.
Je delší modrá, nebo černá plocha? Jastrowova iluze stále fascinuje.
iStock

reklama

Slavná Bumerangová iluze je jednou z těch, které můžeme vidět i v běžném životě. Pokud nad sebe umístíme dva pásy, opisující část kružnice, bude se ten horní jevit jako menší, přestože jsou ve skutečnosti stejně dlouhé. Na vině je naše vnímání perspektivy. S kontrastem mezi kratší vnitřní a delší vnější stranou pásu se náš mozek prostě nedokáže vyrovnat – ve srovnání s kratší částí vypadá ta delší ještě delší, než ve skutečnosti je; a naopak.

Autorem této iluze je polsko-americký psycholog Joseph Jastrow. Narodil se roku 1863 ve Varšavě, ale už jako malý se s rodinou ocitl v USA, kde následně studoval na Pensylvánské univerzitě. Zabýval se třeba psychofyzikou, tedy snahou objektivně měřit lidské vnímání. Spolupracoval s významnými vědci konce 19. století jako třeba zakladatelem pragmatismu C. S. Peircem či behavioristou Clarkem L. Hullem.

Svými přednáškami i popularizačními texty se snažil představit psychologické výzkumy široké veřejnosti. Dlouhé roky se vedle percepčních anomálií zabýval třeba paranormálními jevy, nezáměrnými pohyby těla, mezikulturními analogiemi či tím, jak „vypadají“ sny slepých lidí. Největšího věhlasu však dosáhl přece jen díky zkoumání optických klamů, z nichž nejslavnější je obrázek s králíkem/kachnou.

Modrá i černá plocha jsou ve skutečnosti stejně dlouhé.
Autor: iStock Modrá i černá plocha jsou ve skutečnosti stejně dlouhé.

Kolem roku 1890 se bumerangovou iluzí zabýval nejen Jastrow, ale i němečtí psychologové Wilhelm Wundt či Franz Müller-Lyer, o jehož nejznámější iluzi jsme také psali. Jastrowová iluze opakovaně posloužila i ke zkoumání, jak optické klamy působí třeba na děti či jedince s poruchou autistického spektra. Jedná se tedy o jednu z nejtypičtějších a v psychologickém výzkumu nejvíce zkoumaných iluzí – a to i proto, jak nekompromisně na nás funguje, i když jsme si jí vědomi.

reklama

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama