Jak zabíjí kyanid? Cyankáli proslavili váleční zločinci v čele s Adolfem Hitlerem

Cyankáli neboli kyanid je hlavní součástí slavných sebevražd i detektivních románů. Víte ale, jak přesně zabíjí?
Sebevražda kyanidovou kapslí se objevila třeba v prvním filmu s Kapitánem Amerikou
Sebevražda kyanidovou kapslí se objevila třeba v prvním filmu s Kapitánem Amerikou
Marvel Studios

reklama

Cyankáli (kyanid) použila ve svém díle Agatha Christie (kniha Cyankáli v šampaňském) a najít se dá i v mnoha dalších detektivních románech. Jak moc jsou kyanidy smrtící, ukázaly desítky tun mrtvých ryb v otrávené Bečvě. I když to na první pohled vypadá jako jednoduchý případ a podle všech pravidel by měl jít viník vystopovat snadno, policie případ vyšetřuje už více než čtvrt roku. Přitom sám ministr životního prostředí Brabec doufal v označení viníka v řádu hodin.

Váleční zločinci

Cyankáli použil nejeden válečný zločinec – od Adolfa Hitlera, jenž nejprve spolkl kapsli s kyanidem, až po Slobodana Praljaka, který měl na svědomí válečné zločiny v bývalé Jugoslávii. Začněme Adolfem Hitlerem. Ten jako vrchní velitel německých vojsk a vůdce Říše spáchal 20. dubna 1945 sebevraždu. Traduje se, že než se střelil do spánku, polkl dávku cyankáli. Faktem je, že pomocí tohoto jedu spáchala v Hitlerově bunkru sebevraždu jeho manželka Eva Braunová, Joseph Goebbels (který se ženou před vlastní smrtí zavraždil i své děti) či Heinrich Himmler.

Navíc i „liška pouště“ generál Rommel byl Hitlerem vyzván v roce 1944 k sebevraždě pomocí cyankáli. To mu vůdce osobně poslal s tím, že pokud se okamžitě otráví, bude ušetřena jeho rodina. Rommel byl totiž zapojený do spiknutí, které vyvrcholilo nepovedeným atentátem, a Hitler nechtěl, aby Německo vidělo, že ho zradil i jeden z jeho hrdinů. Následně mu proto vystrojil vojenský pohřeb se všemi poctami.

Hitler, Bormann a Rommel v přepadeném Polsku
Autor: Bundesarchiv Hitler, Bormann a Rommel v přepadeném Polsku

Za posledním ze slavných případů musíme do Nizozemska. Když byl v roce 2017 Slobodan Praljak prohlášen válečným zločincem a odsouzen k dvaceti letům, což se v jeho věku rovnalo doživotí, ukázal přímo soudní síni v Haagu, jak snadné je propašovat jed přímo na přelíčení. Jako generál raději zvolil podle něj čestnou smrt než zbytek života v cele a vypil kalíšek cyankáli přímo před porotou. Zemřel, ovšem nikoliv okamžitě, jak by si býval přál, ale až po několika hodinách v nemocnici.

Jak cyankáli zabíjí

Z hlediska biologie způsobí cyankáli smrt tím, že zablokuje buněčné dýchání. „Kyanid se v organismu velmi rychle rozštěpí na draslík a kyanidový iont, který opět téměř okamžitě v lidských tkáních zablokuje jeden zásadní mitochondriální enzym a tím mitochondrie vyřadí z funkce,“ vysvětluje MUDr Jiří Štefánek. Organismus se tak v podstatě udusí, byť plíce bezchybně pracují.

Smrtelná dávka pro dospělého člověka se pohybuje kolem 200 mg, přičemž mnohem rychlejší otrava nastává při vdechnutí (v řádech sekund) než při požití, což byl případ Slobodana Praljaka. Tam totiž mimo jiné záleží na naplněnosti žaludku. Na druhou stranu se kyanid v těle otráveného rychle rozkládá a po delší době se jen těžko prokazuje jako příčina smrti, což vrahům, kteří použijí tento smrtící nástroj, nahrává. Ovšem i tady jde vývoj kupředu.

Takhle vypadá řeka otrávená kyanidy
Autor: istock.com Takhle vypadá řeka otrávená kyanidy

Výzkum amerických forenzních vědců naznačuje, že existuje stabilní biomarker. Jmenuje se ACTA (2-aminothiazoline-4-carboxylic acid) a zatím se zdá, že po otravě kyanidy stoupá jeho koncentrace v játrech, kde dlouhodobě přetrvává. Další výzkum se má zaměřit i na možnost detekce ACTA v kostech, což by detekční rámec otrav kyanovodíkem posunulo do řádu měsíců,“ píše na svých stránkách Český rozhlas s odkazem na Sam Houston State University.

K příznakům otravy patří jak nevolnost, bolesti hlavy a v hrudníku, tak prohloubené dýchání způsobené tkáňovou hypoxií (buňky nedýchají). Resuscitace nemá smysl, protože stlačováním hrudníku kyslík do jednotlivých buněk nedostanete. Existuje sice několik protijedů jako například hydroxykobalamin (derivát vitamínu B12), který je nutno okamžitě podat nitrožilně v extrémně vysoké dávce, jenže pravděpodobnost, že má někdo podobnou látku v daném množství několika gramů i se stříkačkou okamžitě při ruce, je v podstatě nulová.

Kyanid používali spíše sebevrahové než profesionální vrazi, kteří potřebují čas na ústup. Pokud si sebevrah sežene dostatečnou dávku jedu, je šance na jeho okamžitou záchranu minimální. Obliba cyankáli spočívala kromě relativně rychlého nástupu i ve snadnější dostupnosti, používal se totiž v řadě provozů, například v galvanickém pokovování.

reklama

reklama