Jak viděl svět Leonardo DaVinci? A můžeme být stejní?

Ústřední postava období renesance, umělec a vynálezce Leonardo da Vinci, nepřestává fascinovat ani v dnešní době – 500 let po své smrti! Jak viděl svět a lze se jeho genialitu naučit?
Jak přemýšlel Leonardo da Vinci?
Jak přemýšlel Leonardo da Vinci?
istockphoto.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Italský všeuměl a geniální myslitel Leonardo da Vinci patří mezi přední představitele epochy renesance. Koneckonců, on sám dává pojmu "renesanční člověk" nejnepřehlédnutelnější význam: vedle úspěšné malířské kariéry (Monu Lisu zná bez přehánění úplně každý) se zabýval i přírodními vědami, sochařstvím, literaturou a v neposlední řadě i neúnavným vynalézáním novinek, jež předběhly svou dobu. Lze se takovéto až nadpozemské mysli vyrovnat?

Neomezená Leonardova mysl

Leonardovým pohledem na svět se zabýval například Walter Isacsson, profesor historie a autor bestsellerů, z nichž nejznámější je zřejmě ten o Stevu Jobsovi. Isacsson seskládal rozsáhlou da Vinciho pozůstalost, mezi níž hrají prim tisíce stran deníků, s dnešními poznatky o mistrově kariéře a načrtl představu, kterak da Vinci skutečně přemýšlel – a, světe div se, těmito doporučeními se může řídit i většina z nás.

Předně, první poznatek by se dal shrnout slovem multidisciplinarita. V dnešním vědeckém světě jsou stále populárnější výzkumy napříč obory; zatímco poslední staletí přála specifickému pohledu na svět a oddělila tak spoustu humanitních i přírodních oborů, v da Vinciho době měla většina myslitelů komplexní vzdělání a neuzavírala se dalším tématům. I proto dokázal Leonardo tak elegantně snoubit umění a vědu – v jeho době se o žádné protiklady nejednalo. Současné výzkumné snahy se opět pokoušejí o syntézu oborových poznatků a zdá se, že právě toto by mohl být směr, jak objevit něco nového: nedívat se na svět optikou jedné kategorie pojmů, nýbrž se otevřít jeho mnohosti a barevnosti.

Zvědavý perfekcionista da Vinci

Da Vinci se také nezaměřoval jen na to, co bylo na první pohled atraktivní, nýbrž i na všednosti, jež se do té doby nepodařilo vysvětlit – například proč se při bouřce blesk a hrom nevyskytují současně. Často se přitom jednalo o věci, jež neměly přímý dopad na lidský život, a tak zdánlivě nebylo nutné je řešit; avšak při bližším zkoumání právě tyto otázky pomohly odhalit náročnější fenomény, z nichž mohlo mít užitek celé lidstvo. Všednost a až dětskou zvídavost se tedy rozhodně nevyplatí podceňovat!

Monu Lisu trvalo dokončit zhruba 10 až 14 let. Po Leonardově smrti byla objevena spousta nedokončených výzkumů, vynálezů a dalších prací. Da Vinci byl bezesporu perfekcionista a nikdy se se svými výtvory nespokojil. Leckdo z nás lká, co všechno by mohlo být lepší, kdybychom měli více času či prostředků; Leonardo však namísto toho svá díla stále zdokonaloval a vylepšoval, a to je možná cesta. Uvažovat o výsledcích své práce jako o dosažení dílčího cíle, který je možné stále zlepšovat. Právě tímto způsobem se člověk totiž dobere skutečného mistrovství – právě takového, jaké nás skrze svůj odkaz může učit mistr Leonardo…

Text: MS

Reklama
Reklama