Jak se stát alfa samcem? Odpověď je v mozku

Alfa samec či sociálně dominantní jedinec. Ať to pojmenujete jakkoli, chce se tak cítit každý muž! Nedávný výzkum ukázal, co při tomto pocitu vlastně hraje klíčovou roli. Chcete vědět, jak na to?
Alfa samcem se člověk stane díky mozku!
Alfa samcem se člověk stane díky mozku!
istockphoto.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Kdo z nás, pánové, by nechtěl být alfa samcem? Alespoň je nám odevšad podsouváno, že takoví muži jsou úspěšnější v partnerských vztazích, kariéře i řešení každodenních situací. V odborných kruzích se mluví o sociální či společenské dominanci. Lidé i zvířata jsou totiž společensky hierarchizováni do rozličných žebříčků, které následně členové společnosti respektují – je to totiž v jejich zájmu. Když víte, že váš soupeř je silnější, tak se s ním do křížku jen tak pouštět nebudete, že? Teď máme trochu větší přehled v tom, jak tyto jevy vlastně fungují.

Alfa samec mezi zvířaty

Fenomén, pozorovatelný napříč zvířecí říší, se nazývá efekt vítěze. Přijde nám logické, že pokud budeme v nějaké disciplíně často vyhrávat, naroste nám sebevědomí a i v budoucích soubojích si budeme věřit více. To je přece prosté! Jenže tentýž fenomén lze sledovat i u zvířat, s nimiž pojmy jako „sebevědomí“ či „sebedůvěra“ obvykle nespojujeme – kupříkladu hadů, ptáků či ryb. Ve zvířecím světě máme jiný termín, nejčastěji překládaný jako potenciál přístupu ke zdrojům (resource holding potential). Ten v zásadě znamená, nakolik je zvíře ochotné pustit se do souboje se soupeřem; podle zhodnocení sebe i potenciálního soupeře se rozhodne, zdali do souboje vstoupí, či nikoli. K určení potenciálu přístupu ke zdrojům je zásadní minulá zkušenost a hormonální změny, které jsou s předchozími vítězstvími či porážkami spojeny. Zvířata tak na určité úrovni prokazují jakési sebeuvědomění, jež následně ovlivňuje jejich agresivitu.

Efekt vítěze a propojení s mozkem

Tucet vědců z několika čínských univerzit se pokusilo otázku společenské dominance zodpovědět pomocí stimulace nervových okruhů. Laboratorní myši byly vystaveny situacím, kdy proti sobě měli bojovat dva jedinci, zatímco vědci sledovali jejich chování – aktivní útok, obranu, ústup či vyčkávání. Cílem jejich zájmu byla oblast mozku zvaná dorzomediální prefrontální kortex, už v minulosti spojovaná s dlouhodobou sociální dominancí. Dosud se však nevědělo, jak přesně její procesy fungují. Čínští vědci poznání posunuli zase o něco dál.

Když pomocí chemikálií utlumili funkce této části mozku, myši se staly pasivnějšími, spíše se bránily a rozhodně potyčky nevyhledávaly. To vše během několika hodin od podání látky a samozřejmě se jednalo o jedince, jejichž pozice ve skupině už byla ustálená; nehrozilo tedy zkreslení vinou nejednoznačného postavení mezi ostatními myšmi. Asi vás nepřekvapí, že efekt fungoval i opačně, tedy při podání látky podporující činnost tohoto centra došlo k větší agresivitě i následné úspěšnosti myší v soubojích. Nejzajímavější na celém výzkumu je pak to, že i po vyprchání látky se myším dařilo vydobytý status nadále udržovat – jakmile tedy myš pod vlivem drogy vyhrála vícero soubojů, začala se vnímat jako silnější a následně vyhrávala souboje i bez jakéhokoli umělého zásahu.

Takže co z toho plyne pro nás? Výhrami i prohrami se nejen učíme, zároveň v nás také dochází k vytváření představ o tom, jak velkou šanci máme uspět i v budoucnu. A to je často důležitější nežli samotné schopnosti. Takže, pánové, alfa samcem může být vlastně každý – každý, kdo dokáže sám sebe přesvědčit, že na to má!

Text: MS

Reklama
Reklama