Jak se správně probudit: Odkládání vstávání o pár minut člověku neprospívá

Co se to vlastně ve spánku děje? To se tolik bojíme, že přijdeme pozdě do práce, že se naše tělo přepne do panického režimu ještě před probuzením? Anebo opravdu tolik nenávidíme zvuk budíku?
Pokud opravdu nenávidíte vstávání podle budíku, trpíte nedostatkem spánku nebo používáte špatný budík.
Pokud opravdu nenávidíte vstávání podle budíku, trpíte nedostatkem spánku nebo používáte špatný budík.
istockphoto.com/pepifoto

reklama

Jednou z nejprotivnějších věcí v životě je, když se probudíme těsně před zazvoněním budíku. Dvě minuty a 15 sekund jsou málo na to znovu „zabrat“, ale dost na to, abychom se cítili okradení o část slastného pochrupování. Připravili jsme několik doporučení, jak se správně probudit s budíkem i bez něj.

Základem je pravidelnost a správné množství spánku

Spánkový cyklus řídí cirkadiánní rytmus, což jsou vnitřní hodiny našeho těla. Je to jakýsi 24hodinový časový stroj běžící „na pozadí“ a řídící náš krevní tlak, tělesnou teplotu a smysl pro čas a určující, jak jsme ospalí nebo bdělí. Cirkadiánní rytmus mohou ovlivnit vnější faktory – když se v noci setmí, oči vyšlou signál do hypotalamu, části mozku určující hladinu energie a pomáhající udržovat cirkadiánní rytmy, že se máme začít cítit unavení.

Mozek poslušně reaguje a vysílá tělu signál, aby uvolnilo melatonin, díky němuž se opravdu unaveně cítit začneme. Každý z nás přitom reaguje jinak – pokud jste noční sova, budete mít úplně jiný cyklus spánku než ranní skřivan. A dokud budete mít správné množství spánku, sotva si výšek a minim svého cirkadiánního rytmu všimnete.

Naše tělo v zásadě budík nenávidí – nechce se nechat tahat kopáním a křikem ze slastného spánku
Autor: istockphoto.com/motorenmano Naše tělo v zásadě budík nenávidí – nechce se nechat tahat kopáním a křikem ze slastného spánku

Hodiny našeho těla fungují nejlépe, když dodržujeme rutinu. Pokud chodíme spát každou noc ve stejnou dobu, zvykne si tělo na množství spánku, které máme nebo potřebujeme, a ví, kdy se máme ráno probudit. Spánkový cyklus je přitom částečně regulován proteinem PER, jehož hladiny každý den stoupají a klesají. Když hladiny PER poklesnou (v noci), srdeční frekvence se zpomalí, klesne krevní tlak a myšlení začne být trochu nejasné. Jsme zkrátka unavení.

Pokud dodržujeme pravidelnost spánku a bdění a probouzíme se každý den ve stejnou dobu, začne tělo zhruba hodinu před tím, než se obvykle probouzíme, zvyšovat hladinu PER včetně krevního tlaku a tělesné teploty a také uvolňuje hormony, jako je kortizol, které nám pomohou vypořádat se se stresem. To všechno nám má usnadnit start do nového dne.

Zapomeňte na tlačítko „odložit“

Naše tělo v zásadě budík nenávidí. Nechce se nechat tahat kopáním a křikem ze slastného spánku – chce se probudit klidně a svým vlastním tempem. Někdy to znamená, že tělo je tak dobře trénované, že přesně ví, kdy se během několika minut probudit. Naneštěstí to někdy končí procitnutím jako úderem blesku a odporným panickým pocitem, že jsme neslyšeli budík a totálně zaspali. A pak většina z nás udělá zásadní chybu – posune budík o pět nebo deset minut dál anebo na mobilu stiskne tlačítko „odložit“.

V tom okamžiku zrušíme vše, co naše tělo v předchozích minutách udělalo, aby nám pomohlo plynule přejít ze spánku do bdění. Dojde totiž ke smísení hormonů, které pomáhají usnout, s těmi, které usnadňují probouzení. A než se nadějeme, ozve se crrrrr! a my se nakonec budeme cítit hůř.

Ale proč se vůbec spoléhat na budík? Co kdybychom tělu důvěřovali, že se samo probudí, až to bude potřeba? Na druhou stranu je nutné si odpovědět na otázku, jak moc je pro nás důležité být ráno v práci nebo ve škole včas…

Co kdybychom tělu důvěřovali, že se samo probudí, až to bude potřeba?
Autor: istockphoto.com/BraunS Co kdybychom tělu důvěřovali, že se samo probudí, až to bude potřeba?

Zapomeňte na vylehávání v posteli

Pravidelnost vám pomůže k lepšímu spánku dokonce i v případě, že jste noční sova. Buďte konzistentní, jinak vaše tělesné hodiny nebudou vědět, co se sebou. Pokud často střídáte dobu a okolnosti usínání nebo vstávání, budete se nejspíš cítit mizerně, a dokonce můžete poškodit své zdraví. I víkendové vylehávání v posteli může vaše vnitřní hodiny rozhodit.

Pokud opravdu bojujete s ranním probuzením, možná si znovu promyslete, jaký typ budíku používáte. Zkuste napodobit techniku ​​těla a nastavit zvuk budíku na postupné zvyšování hlasitosti, takže vás budík pomalu probudí a nevyděsí k smrti.

Nebo se úplně vzdejte zvuku a přejděte na budík s přirozeným světlem, který dělá totéž, ale pomocí simulace přirozeného světla vás probudí a pomůže vašim očím přizpůsobit se.

A raději úplně zapomeňte na mobilní telefon

Ať už si ale vyberete cokoliv, nepoužívejte jako budík svůj mobilní telefon. Je prokázáno, že světlo displeje, na němž si před spaním prohlížíte zprávy nebo posty na sociálních sítích, narušuje signály, které vašemu tělu vysílá okolní tma. Specifické namodralé světlo displeje navíc může snížit tvorbu melatoninu a tím ztížit usínání.

Nehledě na to, že poslední věcí, kterou před spaním potřebujete vidět, jsou instagramové snímky z cizích dovolených, o nichž si v tu chvíli opravdu můžete nechat leda tak zdát…

reklama

reklama