Jak se dobrat lepší kvality života a zdravějšího srdce? Vědci mají řešení a hraje v něm hudba

Klíčem k delšímu životu a vytouženému štěstí může být obyčejná klidná serenáda.
Léčka hudbou? Proč ne?
Léčka hudbou? Proč ne?
pixabay.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Hudba patří mezi nepostradatelnou součást našich životů. Rozvíjí náš mozek, pomáhá nám k relaxaci, koncentraci a celkové pohodě. Čerstvá studie, zveřejněná na kongresu Evropské kardiologické společnosti (ESC) v Mnichově, však objevila další významný benefit líbivých tónů. Podle indického výzkumu úroveň úzkosti člověka pravděpodobně klesne v případě, kdy před usínáním poslouchá uklidňující hudbu. To ale není všechno. Meditativní tóny mají údajně příznivý vliv na variabilitu srdeční frekvence. Výběr hudby je nicméně zcela zásadní, neboť v případě poslechu rytmických písní se dostaví efekt zcela opačný.

Meditace
Meditace
Moyan Brenn/www.flickr.com; CC BY-ND 2.0

Hudbou k delšímu životu

Zajímavá studie zahrnovala 149 zdravých dobrovolníků, kteří se účastnili celkem tří nočních setkání. Během prvního experimentu byla účastníkům před spaním puštěna klidná hudba, která běžně vyhrává při hodinách jógy. Další noc hrála popová hudba s pravidelnými tóny, přičemž před posledním usínáním nebyla pouštěna hudba žádná. Dobrovolníci tedy usínali v úplném tichu. Vědci bedlivě sledovali srdeční frekvenci 5 minut před začátkem hudby, tedy v období ticha, po dobu 10 minut během hrající hudby nebo ticha, a 5 minut poté, co hudba přestala hrát. Mimo jiného byly skrze psychiatrické screeningové testy sledovány hodnoty úrovně úzkosti před a po každé relaci spánku. Po vyhodnocení veškerých údajů dospěli badatelé k závěru, že variabilita srdeční frekvence se během poslechu jóga hudby u dobrovolníků zvýšila, přičemž naopak během znění popu klesala. V případě ticha se pak tato hodnota nijak významně neměnila a zůstala prakticky na stejné hladině. Bylo rovněž prokázáno, že úrovně úzkosti dobrovolníků drasticky klesaly po meditačních melodiích, zatímco se vinou populární hudby nebo ticha značně zvýšily.

Levná a účinná prevence

Odborníci si jsou zatím dobře vědomi chabé objektivnosti zjištěných výsledků, která zejména pramení z menšího počtu účastníků. O příznivých účincích poslechu uklidňující hudby před spaním jsou však pevně přesvědčeni. Ostatně většina dobrovolníků se po meditační hudbě dokonce cítila výrazně lépe, což také dokládalo měření pomocí vizuální analogové stupnice. „Poslech uklidňující hudby před spaním je levná a snadno realizovatelná terapie, která nemůže nikomu ublížit,“ tvrdí Naresh Sen, autor studie. Holistické terapie, jako je například hudba, ale zároveň nepovažuje za efektivnější variantu, než jsou otestovaná léčiva.

Srdeční frekvence těla se mění dle aktuálně prožívaných okolností. Mezi nejzákladnější stavy patří „bojuj nebo uteč“ („fight or flight“) a „odpočívej a zažívej“ („rest and digest“). Tyto stavy jsou regulovány sympatickým a parasympatickým nervovým systémem, které společně tvoří autonomní nervový systém. Vysoká variabilita srdeční frekvence poukazuje na to, že se srdce těmto změnám dokáže přizpůsobit. Naopak nízká variabilita poukazuje na méně adaptivní autonomní nervový systém. Nízká srdeční frekvence je spojena s 32-45 % vyšším rizikem vzniku první kardiovaskulární příhody. Pokud lidé s nízkou variabilitou srdeční frekvence takovou událost prodělají, jsou poté vystaveni zvýšeným rizikům dalších příhod a dokonce úmrtí. Pokud byste hledali originální studii, tak ji lze najít zde.

Text: Petr Smejkal

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama