Jak přemýšlet efektivněji? Zkuste se zaměřit na negativní věci

Ve snaze o efektivnější myšlení nám může pomoci i stoická filozofie, kdysi tolik vlivná. Jakým myšlenkám bychom se měli, či naopak neměli oddávat? Překvapivě se zaměříme na negativismus.
Pozitivní myšlení občas paradoxně není cestou kupředu...
Pozitivní myšlení občas paradoxně není cestou kupředu...
istock.com

reklama

Stoická filozofie byla svého času velmi populární, myslitelé jako Marcus Aurelius či Seneca jsou dodnes velkými jmény. Jejich myšlenky zdůrazňující potlačení emocí a zaměření na to negativní jsou však dnes trochu zapadlé. Stojí totiž v jasném rozporu se zásadami pozitivní psychologie, která se snaží člověka udržovat spokojeného a klidného opačným způsobem – představami o tom, co všechno hezké se mu může stát nebo jak bude jeho život lepší, když něco dokáže. Přesto nám však stoici mohou pomoci v každodenním životě i dnes. Jak?

Stoické přemýšlení

Mezi jednu z klíčových technik stoické filozofie, která je překvapivě aplikovatelná i dnes, patří tzv. praemeditatio malorum. Latinský název můžeme přeložit jako „promýšlení zlého“, díky čemuž vás už možná napadá, o co zhruba jde: praktikující stoik si představuje, co všechno špatného by se mu mohlo stát, koho nepříjemného by mohl potkat a vůbec se snaží domýšlet katastrofické scénáře do konce. Marcus Aurelius ve svém slavném spisu Hovory k sobě například popisuje, jak by si člověk měl ideálně hned po ránu vyčlenit chvíli času pro tyto chmurné představy.

Důsledkem bude, že až se člověku takové situace skutečně přihodí (a že je to velmi pravděpodobné), bude na ně připraven a nenechá se strhnout hněvem či překvapením. Seneca tvrdil, že čím lépe předvídáme zlo v budoucnosti, tím méně nešťastně ho pak budeme prožívat v přítomnosti.

Využijete stoických myšlenek pro efektivnější myšlení?
Autor: istockphoto.com Využijete stoických myšlenek pro efektivnější myšlení?

A co by tedy oduševnělý stoik měl v takovou chvíli dělat? Především si uvědomit, že jeho podstata je stejná jako druhého člověka; druzí lidé jsou totiž podle stoiků stejní jako my, vycházejí ze stejné přirozenosti, a hněv je tudíž nesprávným zaujetím odstupu od ostatních. Špatné chování totiž prý pochází z neznalosti dobra a zla a neschopnosti je od sebe oddělit. Nejde tedy vyloženě o zlou vůli, spíše o chybné uvažování, nad něž by se správný stoik měl povznést. To jsou rozhodně zajímavé a velmi idealistické myšlenky, které jsou pro běžnou praxi však trochu umělé – kdo z nás to totiž dokáže? Ale za vyzkoušení to stojí.

Negativismem k efektivitě

A tento princip lze použít i v mnoha dalších obměnách, pokud si z něj odneseme to nejdůležitější – reverzní myšlení. Když obrátíme proces myšlení, můžeme postupovat od očekávaného konce zpět k začátku, lépe pochopit celý problém a ideálně i předejít spoustě chyb. Stejně tak se i klíčovým motivátorem k tomu, abyste něco udělali, může stát touha vyhnout se selhání. Ta je obvykle jednodušeji naplnitelná i definovatelná než touha po úspěchu. To ostatně popisovali už psychologové John Atkinson a David McClelland v 50. letech během zkoumání výkonové motivace. A v neposlední řadě na podobných základech stojí i terapeutická technika paradoxní intence, uplatňovaná hlavně při léčbě fóbií.

Tuto techniku, která se snaží připravit je na možné problémy v průběhu projektů, si osvojila i řada manažerů. Koneckonců i známá SWOT analýza popisuje v podobném duchu rizika a hrozby, jimž je nakonec možné předejít. Jak vidno, i v dnešní pozitivní kultuře, kdy se všichni snažíme stavět na tom dobrém a neustále se zaměřovat na štěstí a spokojenost, si trocha negativismu zaslouží prostor. Jen zmíněnou techniku vyzkoušejte sami a uvidíte, zdali se benefitů také dočkáte.

reklama

reklama