Jak je na tom čistota kanceláří? 400krát horší než na toaletách

Průměrný pracovní stůl je semeništěm nebezpečných choroboplodných bakterií, ukázala studie.
Toaleta není semeništěm bakterií
Toaleta není semeništěm bakterií
pixabay.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Ve vyspělých zemích lidé tráví přibližně 90 % svého života v budovách, přitom o zdrojích a rozmanitosti mikrobů v zastavěném prostředí toho stále moc nevíme. Dobré pracovní zázemí je nepochybně základem kvalitních výsledků. Bez příjemného prostředí se zkrátka člověk necítí dobře a ani splnění zadaného úkolu pak za moc nestojí. Ačkoliv se všichni snaží být ve svém zaměstnání co nejefektivnější a nejúspěšnější, na základní potřebu, prostou hygienu, mnozí již tak nehledí. Odborníci z University of Arizona se v rámci své studie pídili po hygienických návycích běžných administrativních pracovníků a jejich čistotě na pracovišti. Pomocí sterilních tampónů odebrali vzorky ve 30 různých kancelářích v 18 městech, které následně zpracovali do závěrečného výsledku. A nutno dodat, že výsledky příliš povzbudivé nejsou.

ilustrační foto
Autor: pixabay.com ilustrační foto

Nebezpečné bakterie

Nejčastějším zdrojem bakterií v našich kancelářích je samozřejmě člověk. Minimálně překvapivé je nicméně zjištění, že ve srovnání s ženami přenáší muži až čtyřikrát větší počet bakterií. Proč se tak děje má několik možných vysvětlení. Mezi ta nejlogičtější patří nižší úroveň osobní péče: je zkrátka všeobecně známo, že dámy o svůj zevnějšek pečují (většinou) mnohem častěji a lépe než jejich mužnější protějšek. Nové výsledky ale prozradily i další zajímavosti. Tak třeba průměrný kancelářský pracovní stůl obsahuje 400krát více choroboplodných bakterií než toaletní sedátko. V praxi to znamená, že zhruba dvě třetiny lidí (pracujících v kanceláři) jsou ohroženy nebezpečnými bakteriemi, z nichž některé přispívají k šíření závažných nemocí. Řeč je například o Helicobacter pylori napadající sliznici žaludku, Staphylococcus aureus způsobující infekci kůže a měkkých tkání, nebo Pseudomonas aeruginosa podílející se na zánětu močových cest či středního ucha.

Čistá toaleta, špinavá kuchyň

Taková klasická administrativní pracovní plocha obsahuje přibližně 20 961 bakterií na čtvereční palec. Škodlivým bacilům se ovšem nevyhne ani běžné kancelářské náčiní. Třeba povrch počítačové myši obsahuje průměrně 1676 bakterií, klávesnice téměř jednou tolik, přičemž nejhůře je na tom telefon s 25 tisíci bakteriemi. Ani společná kuchyňka není kdovíjak čistotná, neboť nejpoužívanější místa obsahovala téměř 2500 bakterií na čtvereční palec. Nejeden by si také myslel, že vůbec nejhorší bude situace na toaletě. Není to ale pravda: na záchodovém prkénku vědci průměrně našli pouhých 49 bakterií.

Nechutné zjištění vědců: Každý čtvrtý Čech má na rukou fekální bakterie
Autor: iStock Nechutné zjištění vědců: Každý čtvrtý Čech má na rukou fekální bakterie

Za nejméně čistotné pracovníky byli označeni lidé z oblasti prodeje a marketingu, z nichž mnozí přiznali, že pracovní stůl čistí jednou měsíčně (pokud vůbec). Nečistotám se přitom nevyhýbají ani kancelářské hrníčky používané k popíjení lahodné kávy a voňavého čaje. Kolem 90 % z nich neslo na svém povrchu nebezpečné bakterie, přičemž zhruba 20 % testovaných obsahovalo fekální hmotu. Mezi špinavá místa s hojným výskytem bakterií byly dále zařazeny rychlovarné konvice, chladničky, nádoby s cukrem, tiskárny a kuchyňské zásuvky s příbory. Mnoho administrativních pracovníků dokonce přiznalo, že si pravidelně nemyje ruce ani po použití toalety.

Zásuvka u záchodu a toaleťák tak daleko od něj? Proč ne...
Autor: twitter Zásuvka u záchodu a toaleťák tak daleko od něj? Proč ne...

Jednoduchá prevence

Bakterií se na našich stolech a předmětech samozřejmě nikdy úplně nezbavíme. Výrazné snížení jejich stavu se však může vyplatit, a přitom není potřeba ani vynakládat kdovíjaké úsilí. Stačí pravidelně používat dezinfekční prostředky, otírat pracovní plochu a pokud možno nikdy nejíst u počítače. Také odstranění zbytečných věcí z pracovního stolu a uspořádání dokumentů přispěje k výraznému snížení výskytu choroboplodných bakterií. Známými nosiči patogenů jsou také smartphony s dotykovými obrazovkami, které pokládáme v blízkosti klávesnice. A opomíjet bychom neměli ani často přehlížené zásuvky. Tmavé a uzavřené prostory uvnitř stolu totiž nejsou v žádném případě vůči bakteriím imunní. Ve skutečnosti představují ideální místo pro vývoj mnohých plísní. Na přenášení nemocí má rovněž podíl dotýkání se vlastních tváří, čemuž se je lepší pokud možno co nejvíce vyvarovat. Úkol to ale nebude vůbec snadný, neboť se průměrný člověk dotýká svého obličeje asi 16krát za hodinu. Samozřejmostí je také umývání rukou během celého dne, tedy nejen před jídlem.

Text: Petr Smejkal

Reklama
Reklama